Dlouhodobý, prakticky až permanentní stres, kterému je dnes řada lidí celodenně vystavena například v zaměstnání, již nemá s účelnou a okamžitou odpovědí organismu mnoho společného. Naopak - z dlouhodobého hlediska může stres zvyšovat riziko vzniku celé řady chorob, například různých onemocnění kardiovaskulárního systému. Ovšem otázka veškerých možných účinků chronického stresu na buněčné a molekulárně-genetické úrovni zatím nebyla zcela zodpovězena. Nová studie evropského týmu vědců ukazuje, jak by samotný stres mohl přímo ovlivňovat naši genetickou informaci.

Stres je nedílně spojený s našim současným stylem života, ve kterém je často spojený s prací, financemi či řadou dalších životních problémů. Problematika stresu jako takového je ovšem mnoho složitější. ...

... ... ...

Autor: MUDr. Antonín Šípek

Zdroj a pokračování textu: Gate2Biotech

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Stuart Pilbrow)