Když jeho práci porovnáme s počiny Jana Amose Komenského, najdeme podivuhodné podobnosti, aniž by se oba muži znali," upozornila ThDr. Markéta Holubová, Th.D., z Ústavu židovských studií Husitské teologické fakulty UK

Rabi Löw nebo také MAHaRaL, jak zní akronym jeho hebrejského titulu a jména (tj. Jehuda Liva ben Becalel), působil za vlády Maxmiliána II. a Rudolfa II. nejprve jako zemský rabín v Mikulově. Později se už jako vážený a ctěný učenec usídlil v Praze, kde ho údajně přijal císař Rudolf, od jehož narození letos uplynulo 460 a od úmrtí 400 let. O čem spolu při audienci hovořili, však není známo. Rudolf II. proslul svým zájmem o umění, přírodní vědy, astronomii i alchymii; nebylo by tedy divu, kdyby se chtěl poznat i s jedním z nejvzdělanějších mužů, kteří za jeho vlády pobývali v Praze.

Podstatnější než se dohadovat, zda rabi Löw skutečně dokázal sestrojit či zhmotnit a oživit golema, je připomenout jeho mimořádné vědomosti, široký rozhled a spirituální vhled, což z něj činilo člověka renesančního ducha.

„Rabi Löw se zabýval nejen náboženským právem a etikou, byl obeznámen i s vědami sekulárními. Zcela specifický a poměrně těžko rozkódovatelný je jeho vztah k mystice; která jeho dílem sice prostupuje, leč jakýmsi zdánlivě nenápadným, podprahovým způsobem,“ podotkla Markéta Holubová a vysvětlila, že legenda o tom, že rabi Löw sestrojil golema, se začala více šířit až v průběhu 18. století, tedy dlouho po rabiho smrti. ...

... ... ...

Zdroj a pokračování textu: i-Forum

 

V roce 2012 si připomínáme 460 let od narození císaře Rudolfa II. a zároveň 400 let od jeho úmrtí. Této výjimečné osobnosti naší historie se vedle nové tematické rubriky časopisu i-Forum věnuje i dvoudenní konference Věda, technika a umění v rudolfínské době. Spolupořádají ji Univerzita Karlova, Národní technické muzeum a další instituce ve dnech 16. a 17. října 2012

Zdroj textu: i-Forum

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons)