Monografie přibližuje čtenářům problematiku měnového vývoje
v českých zemích od 2. pol. 18. století po současnost. Na základě
přehledu jednotlivých měn, které se na našem území během uplynulých dvou
a půl staletí vystřídaly, líčí hospodářský a sociální vývoj v českých
zemích v průběhu našich moderních dějin. Detailně také zkoumá jednotlivá
platidla, která v jednotlivých obdobích naší historie obíhala, i jejich
uměleckou a sběratelskou hodnotu a pokouší se jejich reálnou kupní sílu
přiblížit převody na dnešní relace. Kniha obsahuje i informace o cenách
a mzdách v dané době, aby bylo možné si učinit konkrétní představu
o tom, jakou roli v životě lidí peníze hrály a jak asi mohly vypadat
jejich osobní a rodinné rozpočty
...
Česká strana nakonec zvládla dotažení měnové reformy do úspěšného konce v o něco kratším limitu než strana slovenská. Platnost všech starých kolkovaných bankovek v ČR byla ukončena již 31.8.1993, zatímco na Slovensku některé okolkované nominály dobíhaly ještě na počátku roku 1994. Aby Česká republika mohla novou měnu uvést v život, potřebovala vyrazit a natisknout ohromné množství nového oběživa. Zajistit tisk nových bankovek bylo pro Českou republiku mnohem snazší než zajistit ražbu nových mincí. Česká vláda mohla totiž plně využít kapacit Státní tiskárny cenin Praha. Část nových českých bankovek byla proto tištěna u nás doma. Jednalo se o dvousetkoruny, tisícikoruny a pětitisícikoruny. Pouze padesátikoruny, stokoruny a pětisetkoruny byly ve své první emisi tištěny v zahraničí. Jejich výroba byla zadána firmě Thomas de La Rue & Company Ltd. V mnohem horší pozici byla ovšem Česká republika při zajištění ražby nových mincí. Dosavadní československá státní mincovna v Kremnici totiž po rozdělení federace připadla z geografických důvodů Slovensku - nacházela se totiž na jeho území. Česká republika v oné době svou vlastní mincovnu neměla, a tak bylo nutné vymyslet nouzový způsob, jak zajistit ražbu první emise českých mincí v dostatečném množství. Zakázka na ražbu mincí v hodnotách 1, 2 a 5 Kč byla svěřena Kanadě. Nová platidla tak vznikla v Royal Canadian Mint Winnipeg. Mince v nominálních hodnotách 10, 20 a 50 haléřů a 10, 20 a 50 Kč pak razila německá Hamburgische Münze Hamburg.
...
(Kap. Česká republika po roce 1993 a její měnový vývoj, s. 95)
PhDr. Roman Vondra, Ph.D. (nar. 28.6. 1979 v Jihlavě) vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze s doktorskou specializací na české novověké a novodobé dějiny. V letech 2005-2010 pracoval v Historickém ústavu Akademie věd v Praze, od roku 2011 pracuje ve státní správě. Od roku 2005 pedagogicky působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Je autorem monografií: Osobnosti české historie (2009), České země v letech 1705-1792. Mezi absolutismem a osvícenstvím ve věku paruk a třírohých klobouků (2010), Po kolejích a silnicích Velké Prahy. Systém městské hromadné dopravy na území hl. města Prahy v letech 1918-1945 (2011), České země v letech 1792-1848. Formování novodobého národa ve věku cylindrů, krinolín a nástupu páry (2012). Dlouhodobě přispívá do časopisu Historický obzor, např. články Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (1783-1868), 2007; Ludvík Filip Orleánský. Život a doba krále bankéřů, 2011.
Vondra, Roman Peníze v moderních českých dějinách / Roman Vondra. - Vyd. 1. - Praha: Academia, 2012. - 276 s. : barev. il. - (Historie) ISBN 978-80-200-2130-4
Řada Historie má široký záběr jako historie sama. Jednotlivé tituly
se většinou věnují konkrétním historickým osobnostem nebo událostem,
zároveň však hledají souvislosti mezi historií a současností.
Knihu nakladatelství Academia, které se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů, si můžete zakoupit i na stránkách jejich internetového knihkupectví. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii.
