Největší světový vynálezce, vědec (souběžně v základním, aplikovaném i průmyslovém výzkumu, vývoji i inovacích) a navíc též učitel Jára Cimrman myslíval nejen na pokrok lidského vědění, ale i na pěkné známky svých žáků. A jak známo, ptal se, zda víme, co mají třeba data 26. srpna 1278, 30. května 1434, 24. srpna 1572, 21. června 1621 nebo 27. července 1986 společného? „Všechna tato data jsou nezapamatovatelná," pravil klasik, který by s dějinnými událostmi, jež se v ten den staly, klidně i počkal na nějaké to lépe zapamatovatelné datum...

Se 4. červencem 2012 by ovšem Cimrman nemusel mít problém. Právě v roce, který byl v populární kultuře ohlašován jakožto konec světa, se totiž uskutečnil objev tajemné částice s vlastnostmi teoreticky předpovězeného Higgsova bosonu, jenž může hodně říci k otázkám, jež se vážou ke stavbě našeho světa. Načasování je to takřka dokonalé. A že jde o historický milník, dosvědčuje mimo jiné prvenství „Higgsova bosonu" v desítce vědeckých událostí uplynulého roku - podle prestižního magazínu Science.

V červenci profesor Jiří Chýla pro ČESKOU POZICI napsal, že když se v budoucnu potvrdí data ze dvou provedených experimentů a půjde skutečně o Higgsův boson, „bude to triumf dnešního takzvaného standardního modelu, který popisuje elektromagnetické, slabé a silné síly mezi kvarky a leptony, základními stavebními kameny hmoty. Higgsův boson v této teorii hraje klíčovou roli pro její matematickou a fyzikální konzistenci". ...

... ... ...

Zdroj a pokračování textu: Česká pozice.cz

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons)