Dlouhá tradice

Čeští astronomové mají v objevování proměnných hvězd velkou tradici, i když ve světovém měřítku se nejednalo o veliké množství. Mezi největší objevy patří objev novy, která vybuchla v souhvězdí Ještěrky. Jako šestnáctiletý student ji objevil Záviš Bochníček (1920 - 2002) v červnu 1936 prostým okem, což byla tehdy světová událost . Jednak šlo o jednu z nejjasnějších nov 20. století a jednak ji objevil tak mladý pozorovatel. Prof. Zdeněk Kopal, který se tehdy právě vracel z pozorování úplného zatmění Slunce, vzpomínal, jak ještě na lodi, kam zpráva dorazil a telegraficky, všichni československým astronomům k tomuto objevu gratulovali. Bochníček byl vyznamenán tehdejším prezidentem republiky Edvardem Benešem.

20 let objevů

Novodobé objevy českých pozorovatelů se evidují od vzniku samostatné České republiky. O jejich seznam pečuje Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Každá hvězda vkatalogu dostává název CzeV (z angl. Czech Variable) a pořadové číslo. Adresa katalogu je http://var.astro.cz/newvar. Dne 2. 9. 2013 dosáhl počet hvězd v CzeV katalogu čísla 500. Shodou okolností je to po 20 letech od prvního objevu pocházejícího z roku 1993. Počet proměnných hvězd objevených českými astronomy v posledních letech neustále narůstá (viz graf). Největších úspěchů dosahují pozorovatelé, kteří jsou vybaveni dalekohledem s velkým zorným polem, kde se čistě statisticky dá proměnných hvězd objevit více. Nejúspěšnějším pozorovatelem je se 142 objevy Ing. Pavel Cagaš ze Zlína, objevitel např. unikátní čtyřhvězdy (viz Tiskové prohlášení ČAS číslo 173 „Český amatérský astronom objevil unikátní soustavu hvězd") http://www.astro.cz/_data/files/2012/08/11/tisk_173.pdf.

Tabulka: 10 nejúspěšnějších českých objevitelů proměnných hvězd

Jméno Počet hvězd
Pavel Cagaš 142
Miloslav Zejda
52
Václav Přibík
41
František Lomoz
40
Luboš Brát
31
Ondřej Pejcha
26
Jaroslav Trnka
25
Martin Mašek 19
Kateřina Hoňková
a Jakub Juryšek
16
Martin Lehký
14

Jubilejní 500. hvězda

Proměnná hvězda s pořadovým číslem 500 v českém katalogu proměnných hvězd byla objevena spolu s jinou proměnnou hvězdou CzeV499 na snímcích z dalekohledu FRAM, který je umístěn v argentinské pampě na Observatoři Pierra Augera. Hvězdu CzeV500 objevil operátor dalekohledu FRAM Martin Mašek na CCD snímcích, které slouží na měření vlastností atmosféry. Objevy nových proměnných hvězd jsou tedy vedlejším produktem hlavního pozorovacího programu. Objevové snímky CzeV500 byly pořízeny od 16. 7. do 31. 8. 2013. Z naměřených dat je zřejmé, že se jedná o dlouhoperiodickou pulzující hvězdu typu Mira. Tento typ je pojmenován podle její nejjasnější představitelky v souhvězdí Velryby. Miridy jsou staří rudí obři a změny jasnosti jsou důsledkem pulzace hvězdy. Periody změn jasností mirid jsou obvykle od 80 do 1000 dní a změny jasností jsou od 2 do 11 magnitud. V případě CzeV500 je perioda změn jasnosti 170 dní a amplituda asi 3 magnitudy. Hvězda se nachází v souhvězdí Střelce na souřadnicích rektascenze: 18 45 41.67, deklinace: -19 40 08.82 a jasnost kolísá mezi 13,5 až cca 16,5 mag, takže v maximu své jasnosti může být pozorovatelná i vizuálně středně velkými amatérskými dalekohledy.

Český robot na jihu

FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor) je dalekohled o průměru 30 cm osazený CCD kamerou G2 české výroby na robotizované montáži s možností ovládání přes internet. Dalekohled je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR a jeho hlavním úkolem je sledovat okamžitý stav atmosféry nad Observatoří Pierra Augera v Argentině. Přesná znalost optických parametrů atmosféry je totiž nezbytná pro určení vlastností spršek extrémně energetického kosmického záření, které Observatoř detekuje. Kromě FRAMu atmosféru sledují i další zařízení jako jsou lidary či meteorologické balóny.

Jak objevit proměnnou hvězdu?

Objevit novou proměnnou hvězdu lze jak vizuálně při pohledu okem do okuláru dalekohledu, tak fotograficky. Vizuální objevy nových proměnných hvězd jsou v dnešní době velkou vzácností. Drtivá většina nových proměnných hvězd byla v posledních letech objevena digitální záznamovou technologií. Dnes mají i amatérští pozorovatelé přístup k moderním astronomickým CCD kamerám, které umožňují přesné měření jasností vesmírných objektů. Některé programy na zpracování dat (např. volně stažitelný C-Munipack - http://c-munipack.sourceforge.net/) obsahují funkci, která dokáže proměřit všechny hvězdy na snímku a snadno odhalit novou proměnnou hvězdu. Většina nových proměnných hvězd v českém katalogu byla objevena během pozorování již známých proměnných hvězd, kdy nová proměnná hvězda byla ve stejném zorném poli. Pozorovat proměnné hvězdy lze velmi dobře i pomocí digitálních zrcadlovek, které jsou široce dostupné a jejich cena není příliš vysoká. V českém katalogu proměnných hvězd je již několik objevů učiněných za pomoci digitální zrcadlovky. Zpracování snímků v programu C-Munipack není nijak náročné. Pozorovatelem a objevitelem proměnných hvězd tedy může být skoro každý!

Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti

Sekce byla založena již v roce 1924. Její činnost spočívá především v koordinaci pozorování proměnných hvězd (a v posledních letech i exoplanet - planet obíhajících jiné hvězdy, než je Slunce), pořádání konferencí o výzkumu proměnných hvězd a pozorovacích praktik. Sekce vydává svůj časopis Perseus (od roku 2013 v elektronické podobě) a odborný mezinárodní elektronický žurnál Open European Journal on Variable stars (OEJV). Na webových stránkách sekce (var.astro.cz) naleznou zájemci návody na pozorování proměnných hvězd a všechny služby, které k pozorování potřebují. Pozorovatelé mohou svá data ukládat do databází nebo si vypsat časové předpovědi minim jasností zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes disk mateřské hvězdy.

Zdroj textu a obr.: Tisková zpráva AV ČR