Kdy přesně začali lidé dochucovat své pokrmy kořením je podle Olivera Craiga z britské University of York zahaleno tajemstvím. „Koření roste ve volné přírodě, je součástí okolního prostředí," říká. „Když na místě vykopávek najdeme botanické pozůstatky nějakého koření, není jasné, zda bylo opravdu použito při vaření, nebo jedná-li se o pozůstatky planě rostoucích bylin."

Proto si nemůžeme být jisti, jestli lidé v dávnověku používali koření při přípravě potravy, přestože semena koriandru byla nalezena na jednom izraelském nalezišti starém 23 tisíc let.

Craig Saul a Hayley Saul z University of York však nyní našli jasný důkaz, že obyvatelé Severní Evropy používali koření při přípravě potravy již před 6.100 lety - to je nejrannější známý důkaz přípravy kořeněné potravy v Evropě a možná i ve světě.

Hořčici, prosím

Tým vědců yorské univerzity analyzoval zbytky potravy nalezené ve 74 varných nádobách na prehistorických archeologických nalezištích v Dánsku a Německu. Nádoby obsahovaly chemické stopy odpovídající přítomnosti masa nebo ryb a fytolity (minerální stopy potravy) ukazující na přítomnost zrnek česnáčku lékařského (alliaria petiolata), místní rostliny s výrazně pálivou chutí, ale malým obsahem živin.

V dané archeologické lokalitě se ve zbytcích nádob se našlo výrazně víc fytolitů než v ostatních usazeninách. To ukazuje, že česnáček lékařský se na místo dostal odjinud a byl do nádob přidán záměrně.

„Víme, že koření se do Evropy dováží už pár tisíc let, avšak teď jsme zjistili, že Evropané používali koření při přípravě jídla již dávno předtím," uvádí Craig.

Zkoumané nádoby pocházejí podle Craiga z doby před počátkem zemědělství v dané oblasti: kuchaři žijící tehdy na území dnešního Německa a Dánska byli lovci a sběrači. „Začátek zemědělství často spojujeme s prvním použitím nových rostlin a koření," říká. „Lidé však přidávali koření k potravinám již dávno před tím. Koření je pravděpodobně součástí naší kuchyně odedávna."

Pálivé a zdravé

Tím se dostáváme k zajímavé otázce: proč mají lidé rádi pálivé jídlo? Existuje několik možných vysvětlení. Víme například, že již neandrtálci využívali řadu bylin ze svého okolí pro jejich léčivé vlastnosti. V této souvislosti je důležité, že česnáček lékařský býval dříve využíván k dezinfekci ran.

Dalším možným vysvětlením, se kterým přišel v devadesátých letech 20. století jako první Paul ShermanCornell University, je, že lidé začali dochucovat svou potravu kvůli antimikrobiálním účinkům některých koření chránících potraviny před zkažením. Jinými slovy, lidé se mohli naučit mít rádi pálivé jídlo z evolučních důvodů - protože bylo pro konzumaci bezpečnější.

Podle zjištění Hayley Saul lidé v dané lokalitě zřejmě přidávali česnáček lékařský především do nádob, ve kterých byly skladovány ryby," uvádí Craig. „To může souviset se snahou překrýt zápach rybiny, nebo se mohlo jednat o pokus o konzervaci ryb."

„Sám však dává přednost jednoduššímu vysvětlení. „Myslím, že tady nemusí být nutně nějaká funkční souvislost," tvrdí. „Možná se jedná jen o chuťovou estetiku. Prostě máme koření rádi."

Autor: Colin Barras

Journal reference: PLoS One, DOI: 10.1371/journal.pone.0070583

 

21. srpna 2013

Zdroj: NewScientists 

Přeložila: Veronika Součková

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Rainer Zenz)