Mimo dosah českých vědců ale zůstává ostrov Vega s bohatými paleontologickými nalezišti, poloostrov Trinity Peninsula, kde stojí automatická stanice pro sběr meteorologických dat, i vzdálené jezero Hidden Lake, kde byl plánován odběr sedimentů pro rekonstrukci změn klimatu během holocénu. Naštěstí nebyl v letošním roce mořský zámrz zcela kompaktní a proto si nevyžádal život žádného přirozeného obyvatele této oblasti (na rozdíl od předchozí sezóny nebyl v blízkosti české stanice nalezen žádný uhynulý tuleň). Také ptákům se daří trochu lépe - některé chaluhy antarktické v této oblasti podle pozorování ornitologa-mikrobiologa Marcela Kosiny, již zřejmě úspěšně zahnízdily.

Průběh zimy zaznamenaly meteorologické přístroje: nejnižší teplota byla naměřena uprostřed zimy, tedy v červenci (-31,7 °C). Rovněž přístroje uvnitř stanice vydaly své svědectví - přesto, že je stanice dobře izolovaná, klesla uvnitř teplota vzduchu v uplynulém zimním období na -18 °C.

Členy expedice jsou i letos vědci a studenti doktorských studijních programů Masarykovy univerzity (MU) a Akademie věd České republiky. Dlouhodobý výzkum zaměřený na fyziologii nižších rostlin vedou prof. Miloš Barták a odborný asistent Dr. Peter Váczi. Doktoři Kamil Láska, Daniel Nývlt a Zdeněk Stachoň a student Filip Hrbáček pokračují v klimatologickém, glaciologickém a geomorfologickém výzkumu a monitoringu podmínek odledněné části ostrova Jamese Rosse. Ichtyologicko-parazitologický tým MU (studentky Šárka Mašová a Veronika Michálková) je i letos doplněn zkušeným ichtyologem Dr. Pavlem Jurajdou (MU/AV ČR). Endemitní mikroorganismy zde izoluje doc. Ivo Sedláček se svým studentem Marcelem Kosinou. Na loňský výzkum magnetorecepce bezobratlými živočichy letos navazuje studentka Kateřina Tomanová. Výzkum vlivu extrémního prostředí a zátěže na lidský organismus opakovaným sledováním variability srdeční frekvence a jejích změn jako parametru hodnocení úrovně stresové zátěže účastníků expedice vede lékař výpravy MUDr. Martin Slezák z Lékařské fakulty MU. Naměřené hodnoty budou dány do souvislosti s hladinami stresového hormonu kortizolu uloženého ve vlasech. Porovnání hodnot před a po expedici určí míru zde působících stresových vlivů. O bezpečí a pohodlí všech členů expedice se stará vedoucí expedice Pavel Kapler se dvěma techniky společnosti Czechoslovak Ocean Shipping, Karlem Holčákem a Petrem Šrámkem.

Dr. Kamil Láska i letos pokračuje v dlouhodobých sledováních slunečního záření a proměnlivosti počasí. Některá z nich byla započata již v sezóně předcházející výstavbě stanice; běží tedy nepřetržitě od roku 2004. Jde především o měření intenzity celkového slunečního záření, škodlivého UVB záření a základních meteorologických prvků. Kontinuální záznamy těchto unikátních dat umožňují vědcům např. vysvětlit změny polárních ekosystémů v jednotlivých letech, nebo vypozorovat dlouhodobé trendy ve vývoji podnebí této části Antarktidy.

Tým rostlinných fyziologů (prof. Miloš Barták, Dr. Peter Váczi a Dr. Daniel Nývlt) uskutečňuje výzkum fotosyntézy řas a sinic v jezerech v závislosti na abiotických podmínkách. Jde o kontinuální měření koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě pomocí trvale instalovaných elektrod. V uplynulých dnech tým zahájil rovněž srovnávací měření fotosyntézy různých druhů lišejníků a takzvaných půdních krust, což je druhově velmi bohaté společenstvo organismů vyskytující se v tenké vrstvě na povrhu půdy. Probíhají sběry a mikroskopické analýzy řas, sinic, mechů a lišejníků z oblastí ostrova, kde se po většinu antarktického léta vyskytuje tekutá voda a živiny. Tyto výzkumy rozšíří poznatky o biodiverzitě těchto organismů.

Ichtyologicko-parazitologický tým (Pavel Jurajda, Šárka Mašová a Veronika Michálková) pokračuje v úspěšném výzkumu parazitů antarktických ryb. Během prvních dvou týdnů se podařilo odlovit 68 kusů sedmi druhů ryb rodů Trematomus a Notothenia, z nichž bylo dosud 44 kusů podrobeno parazitologické pitvě. Výsledkem byl nález celkem 3262 kusů parazitů osmi skupin (tasemnice, motolice, hlístice, žábrohlísti a další). Většina z nich je připravena pro pozdější bližší určení a další analýzy po návratu vědců do ČR. Z vybraného vzorku ryb byly odebrány části rovnovážného ústrojí, tzv. otolity, které izotopovou analýzou prvků prozradí mnohé např. o migracích těchto ryb.

Letošní mikrobiologický výzkum doc. Ivo Sedláčka a Marcela Kosiny navazuje na práce započaté v roce 2013; během expedice probíhají sběry vzorků povrchových vod, půdy, organické hmoty a neinvazivní stěry sliznic živočichů. Poslouží pro výzkum bakteriální diverzity na ostrově, který je dlouhodobě uskutečňován pracovníky České sbírky mikroorganismů. Nově je studováno bakteriální osídlení trávícího traktu ptactva - dosud byly neinvazivně odebrány vzorky z celkem 13 jedinců chaluhy antarktické. V kooperaci s parazitologicko-ichtyologickým týmem jsou rovněž analyzovány vzorky z trávícího traktu ryb - byly odebrány mikrobiologické vzorky ze dvou druhů ryb rodu Trematomus. V případě vzorků z ptáků i ryb budou vědci po návratu ve specializovaných laboratořích sledovat výskyt rezistence antarktických bakterií vůči antibiotikům - tento výzkum může prozradit, jak dalece člověk ovlivňuje svou činností odlehlé části naší planety.

Glaciologicko-meteorologický tým pod vedením Dr. Kamila Lásky provedl kompletní údržbu a opravy měřících přístrojů nainstalovaných na ledovcích, které byly poškozeny silnými vichřicemi a námrazou v průběhu minulé zimy. Vědci pokračovali v glaciologických a topografických měřeních ve vnitrozemní ostrova Jamese Rosse na údolním ledovci Whisky Glacier a dómovém ledovci Davies Dome. Provádějí přesná měření pomocí metod diferenční GPS za účelem sledování jejich pohybů v horizontálním a vertikálním směru. Měření umožní meziroční porovnání změny objemu ledovců a vytvoření jejich trojrozměrného modelu. Vědecké práce na ledovcích se mimo geomorfologa Dr. Daniela Nývlta, kartografa Dr. Zdeňka Stachoně a doktoranda Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Filipa Hrbáčka zúčastnil také lékař výpravy MUDr. Martin Slezák, pro kterého byla tato zkušenost jedním z nejsilnějších zážitků celé expedice. Jejich terénní tábor zbudovaný mezi oběma ledovci ožije v nejbližších dnech znovu - vědci se vrátí, aby pokračovali ve výzkumu, přerušeném epizodou nepříznivého počasí. Mezi další odborné aktivity tohoto týmu patří i měření mocnosti činné vrstvy permafrostu nebo měření teplotních a vlhkostních charakteristik vybraných biotopů. V terénu jsou se stanicí J.G. Mendela v kontaktu přes ruční vysílačky, ze vzdálenějších terénních kempů přes satelitní telefon.

Kartograf Dr. Zdeněk Stachoň řeší vedle uvedeného i čistě kartografické úkoly: v blízkém okolí stanice sleduje pomocí geodetických metod přesuny hmoty povrchových vrstev terénu. Jejich poznání v kombinaci se senzorovými měřeními v okolí a uvnitř objektu stanice poslouží k popisu interakce budovy stanice s okolním prostředím. Za účelem interpretace zde probíhajících procesů nově zavedl v kombinaci se sondováním fotografické snímání výsušných prasklin v činné vrstvě permafrostu. Dalším projektem, který má na starosti, je sledování změny polohy žulových bludných balvanů v oblasti poloostrova Cape Lachman.

Pokračuje výzkum vztahu ledovců a vulkanismu který zde probíhal v posledních 6 miliónech let a podmínil vznik neopakovatelné vulkanické krajiny ostrova. Dr. Daniel Nývlt letos také za pomocí spektrofotometrických a magnetických měření studuje dřívější holocénní postupy místních ledovců. Odebírá vzorky jezerní vody a sedimentů, které poslouží k izotopickému studiu zdroje dusíku, základní živiny limitující rozvoj sinic a řas v místních jezerech. Prvkové a izotopické studium přírůstků zubního cementu z četných, na ostrově se vyskytujících tuleních mumií a koster, umožňuje rekonstruovat migrace těchto živočichů a příčiny jejich úhynu. Dr. Nývlt dále ve spolupráci s prof. Milošem Bartákem studuje schopnosti využití z podloží pocházejících prvků různými druhy lišejníků.

Studentka doktorského studijního programu Kateřina Tomanová přijela do Antarktidy sledovat vliv zemského magnetického pole na orientaci a chování mořských bezobratlých živočichů, aby tak navázala na loňský úspěšný výzkum svého školitele doc. Martina Váchy. Bohužel nepříznivé podmínky panující v oblasti jí prozatím znemožnily cílové živočichy nalovit. Experimentální fáze jejího výzkumu tak musí počkat na pozdější období, kdy, jak všichni doufají, se podmínky zlepší. Přes počáteční zdržení však neztrácí dobrou náladu ani vzácný čas - ze všech sil pomáhá svým kolegům s jejich výzkumy a měřeními, což jí umožňuje se seznámit s mnoha novými metodami a postupy.

Další česká vědkyně, Dr. Kateřina Kopalová z Univerzity Karlovy, která působí v argentinském týmu na nedalekém, avšak pro mořský zámrz pro krajany nedosažitelném, ostrově Vega Island, je s expedicí v pravidelném spojení díky radiostanici a satelitnímu telefonu. Podaří-li se česko-argentinskému týmu dokončit splnit cíl výzkumu (vyvrtat jádra sedimentů z tamních jezer pro rekonstrukci klimatu a dalších faktorů určujících prostředí během současné doby meziledové),navštíví také českou stanici na ostrově Jamese Rosse.

Stanice J.G. Mendela však žije i dalšími událostmi - během uplynulých dvou týdnů oslavili členové vědecké expedice hned dvoje narozeniny. K pečení tradičního „Mendlova" chleba, který je letos díky podpoře společnosti Pro-Bio, pečen z vynikající špaldové bio mouky a s pomocí bio prášku z vinného kamene, tak přibylo i pečení dortů. Polárníci si ale pochutnávají i na dalších delikatesách z kvalitních českých zdrojů: ke chlebu z bio mouky se výborně hodí kvalitní paštiky, marmeláda a masové konzervy, které jim věnovala společnost Hamé; připravují i výborné bio-špaldové knedlíky, okamžitě si oblíbili tabouleh, rizoto, pohanku, kuskus i celozrnné bio těstoviny a ve chvílích oddechu pijí špaldové bio kafe s mlékem (zásobu trvanlivého sušeného mléka darovala polárníkům společnost Madeta). Ani „místní" zdroje však nezůstávají opominuty - z Chile jsme si přivezli čerstvou zeleninu, ovoce, maso a sýry. Originální oblíbené antarktické utopence však budou muset tentokrát oželet, neboť nepostradatelná surovina - pravý český ocet, zůstala na palubě ledoborce se vším ostatním postradatelným vybavením. V kuchyni se všichni střídají. To šetří - na stanici místo kuchaře a je doporučováno jednak jako vhodná relaxační aktivita (víkendy ani dovolenou polárníci během expedice neznají), jednak pro udržení morálky expedičního týmu. Neocenitelným pomocníkem v kuchyni je jim od letoška výkonný kuchyňský robot KitchenAid věnovaný vyškovskou společností Magnum Elektro - pro jeho barvu „royal red" mu na stanici přezdívají Princezna.

Přenos zpráv probíhá i letos prostřednictvím vylepšeného komunikačního systému Bender III sestaveného na míru antarktické misi odborníky z Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci se společností INTV, spol. s r.o.

Ze stanice J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse jménem všech členů výpravy čtenáře srdečně zdraví

Pavel Kapler
náčelník stanice J.G. Mendela


Popisky k přiloženým fotografiím:
Foto 1: Rostlinní fyziologové prof. M. Barták a Dr. P. Váczi při práci v terénu na břehu jezera zahloubeného v ledovcové moréně. 2014. Foto: K. Tomanová. Soubor 01_KT.jpg
Foto 2: Ichtyolog Dr. P. Jurajda s exemplářem ryby druhu Notothenia coriiceps. 2014. Foto: I. Sedláček. Soubor 02_IS.jpg
Foto 3: Parazitoložky V. Michálková a Š. Mašová při izolování parazitů mořských ryb v „mokré" laboratoři na stanici J.G. Mendela. 2014. Foto: P. Kapler. Soubor 03_PK.jpg
Foto 4: Doktorand M. Kosina šetrně odchytil jedince chaluhy antarktické pro získání mikrobiologických vzorků. 2014. Foto: I. Sedláček. Soubor 04_IS.jpg
Foto 5: Glaciologický tým na ledovci Davies Dome. Zleva: Dr. Z. Stachoň, doktorand F. Hrbáček a lékař výpravy, MUDr. M. Slezák. 2014. Foto: M. Barták. Soubor 05_MB.jpg

Zdroj textu a obr.: Zpráva MUNI