Kromě jiných sloučenin to byl zejména šestiuhlíkový nenasycený alkohol,
cis-3-hexenol. Biologové zjistili, že okolní rostliny rajčat
cis-3-hexenol pohlcují a přeměňují jej na glykosid –
cis-3-hexenylvicianosid. Ten je pro housenky jedovatý, takže housenky si
na takových rajčatech nepochutnají, špatně prospívají a raději si
hledají obživu jinde. Skutečnost, že rostlina přijímanou informaci
transformuje do svého obranného systému, je fascinující. Nevíme, zda se
stejným způsobem chovají i jiné rostliny, ale vědci připouštějí, že je
to nejen možné, ale i velice pravděpodobné. Tento objev je překvapující,
ale dobře zapadá do našich dosavadních znalostí o vztahu mezi organismy
stejného či odlišného druhu, např. mezi kořistí a predátorem (Sugimoto
et al., 2014).
Může nám to
připadat zvláštní, ale když si chce nějaké rajče vyměnit informaci s
jiným rajčetem, začne produkovat těkavou chemickou látku (feromon),
jejíž páry se rychle šíří do okolí a jsou sousedním rajčetem „přečteny“
jako srozumitelná zpráva. Stejně jako bílý kouř vycházející z komínku
Sixtinské kaple při konkláve, je pro davy v ulicích srozumitelnou
zprávou, že kardinálové právě zvolili nového papeže.
Lze si jen obtížně představit, že si rajčata spolu touto „chemickou
řečí“ dokáží jen tak poklábosit. Na to je ta řeč asi příliš primitivní,
ale určitě stačí na to, aby si vyměnily pro ně důležité informace. Mnohé
rostliny např. začínají produkovat feromon, jakmile jsou napadené
škůdci. Pro ostatní rostliny to může být důležitá informace, ale jak
ukázal výzkum japonských vědců, také signál volání o pomoc. Jakmile
totiž signál SOS zachytí ti správní adresáti, přispěchají rostlině na
pomoc (Patočka, 2008). Je to neuvěřitelné, ale rostlina povolává na
pomoc své bodyguardy! Aby byl signál silnější a naléhavější a přivolal
více záchranářů, uvolňují příslušný feromon nejen napadené rostliny, ale
i dosud nepoškození jedinci v jejich sousedství. Takové rostliny
označují Yutaka Kobayashi a Norio Yamamura z Univerzity v Kjótu jako
sekundární signalizátory. Přišli s hypotézou, že pomocí sekundárních
signalizátorů ostatní rostliny přivolávají pomoc pro celé ohrožené
společenstvo (Kobayashi a Yamamura, 2007).
Výzkumy posledních let ukazují, že tento způsob chemické komunikace
mezi organismy je v přírodě velice rozšířen. Protože množství
vylučovaných feromonů je velice malé, teprve moderní analytické metody
umožňují jednotlivé chemické substance analyzovat a určovat jejich
chemickou strukturu. Tedy: chemické řeči porozumět. Toto poznávání má
nejen obrovský význam pro pochopení vzájemných vztahů jednotlivých
organismů v přírodě a jejich složitých společenstev, ale jistě najde i
praktické využití. Např. při hledání nových účinných látek v boji proti
škůdcům.
Literatura
Kobayashi Y, Yamamura N.
Evolution of signal emission by uninfested plants to help nearby
infested relatives. Evolutionary Ecology 2007; 21:3, 281-294.
Patočka J. Jak rostliny volají o pomoc. Vesmír 2008; 87:8, 498.
Sugimoto
K, Matsui K, Iijima Y, Akakabe Y, Muramoto S, Ozawa R, Takabayashi J.
Intake and transformation to a glycoside of (Z)-3-hexenol from infested
neighbors reveals a mode of plant odor reception and defense. Proc Nat
Acad Sci USA 2014; 111:19, 7144-7149.
Zdroj: Toxicology
(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Luigi Chiesa)