Finská Kalevala (1849), nejzralejší plod finského národního obrození a sběratelského i básnického úsilí filologa a folkloristy Eliase Lönnrota (1802-1884), náleží k základním textům světové epické tradice. Ve svých celkem 22 795 verších Kalevala zprostředkovává fascinující vhled do světa finské a ugrofinské lidové slovesnosti, žánrově mnohotvárné a sahající v různých časových vrstvách stovky let do minulosti.

Jádrem tohoto vydání je revidovaný překlad eposu do češtiny (1894) z pera významného českého spisovatele Josefa Holečka (1853-1929), který se finsky naučil právě kvůli Kalevale a dokázal přetlumočit její smysl, imaginaci i formální podobu kongeniálním způsobem. Revize Holečkova překladu je nejen filologická, ale zprostředkuje i kritickou revizi textu ve světle nových bádání o Kalevale na poli jazykovědném, literárněhistorickém a kulturněhistorickém, literárněkomparatistickém, etnografickém a antropologickém.

Publikace, doprovázená 8 reprodukcemi původních ilustrací nejvýznamnějšího finského malíře a ilustrátora Kalevaly Aksela Gallen-Kallely, přináší rozsáhlou studii, která text eposu uvádí do souvislostí vývoje finské národní kultury a literatury na pozadí vývoje světové epiky a pojednává o genezi, stavbě a žánrové i stylové charakteristice Lönnrotova textu. Zároveň text eposu doprovází podrobnými filologickými a výkladovými poznámkami.

Předmluvu napsala spisovatelka a nakladatelka Markéta Hejkalová.

 

Poznámka ke grafické úpravě Kalevaly:

Kniha je vypravena jedním z nejpozoruhodnějších českých písem, Preissigovou antikvou. Autorem písma je český malíř a grafik Vojtěch Preissig, autorem současné digitální transkripce fontu je František Štorm ze Střešovické písmolijny. Písmo bylo poprvé představeno na Světové výstavě dekorativních umění v Paříži roku 1925 slavnostním tiskem přednášky prezidenta T. G. Masaryka k otevření Ústavu slovanských studií. Elegantní Preissigova antikva byla vždy určena především pro bibliofilské tisky a její použití v tak obsáhlém díle, jako je Kalevala, je nevšední.

Také polygrafickému zpracování knihy byla věnována zvláštní pozornost. Potah desek je z papíru slavné italské papírny Fedrigoni a knižní blok je na francouzském papíru Olin. Na deskách je slepotisková ražba a vlepený štítek, který je stejně jako vložené ex libris tištěný technikou ručního sítotisku. Autorem grafické úpravy knihy je Jan Franta ve spolupráci s Monikou Chomiakovou, která je také autorkou ornamentálních ilustrativních kartuší.

 

Poznámka o institucích podporujících novou knihu Kalevala:

Skandinávský dům působí jako kulturně vzdělávací centrum, jehož hlavním cílem je prezentace kultury severoevropských zemí (Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Litva, Lotyšsko, Norsko, Švédsko) v České republice. Za tímto účelem pořádá rozmanité kulturní akce (přednášky, literární besedy, filmová promítání, výstavy, hudební akce), provozuje informační webové stránky (www.skandinavskydum.cz) a knihovnu severské literatury.

Finské velvyslanectví v Praze se se svými 3 diplomaty z Helsinek řadí z celkového počtu 90 zahraničních misí na území České republiky k těm menším. Základním cílem velvyslanectví je podporovat dobré vztahy mezi Českou republikou a Finskem. Velvyslanectví je aktivní v záležitostech Evropské unie, politických a ekonomických otázkách, kulturní a veřejné diplomacii. Pozornost věnuje rovněž propagaci obchodu a investic v rámci projektu Team Finland. Velvyslanectví propaguje Finsko, informuje o českých záležitostech ve Finsku a podporuje vzájemné návštěvy na všech úrovních a ve všech oblastech. Finsko je v českých regionech také zastoupeno honorárním konzulátem v Brně a Ostravě. Paní Helena Tuuri se nedávno stala již sedmým velvyslancem Finska v Praze od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 (www.finland.cz).

Zdroj: Tisková zpráva nakladatelství Academia