Pro přesný popis toho, co se minulé úterý v podvečer na obloze odehrálo, je nejdůležitější, že tento jev byl velmi dobře zachycen také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Tyto stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny.  Ne všude na území České republiky bylo jasno, nicméně i přesto naše kamery na sedmi stanicích tento bolid fotograficky (digitálně a také na film), fotoelektricky a v jednom případě i zvukově zachytily. Protože navíc kamery, které tento bolid fotograficky zaznamenaly, byly velmi vhodně rozmístěny vůči jeho dráze a to tak, že jeho průlet zaznamenaly ze všech směrů, všechny parametry jeho průletu atmosférou jsou určeny s velmi vysokou přesností. Na přiloženém obrázku je pohled na bolid z jihovýchodu, jak ho zaznamenala digitální bolidová kamera na hvězdárně ve Veselí nad Moravou. Přerušování světelné stopy bolidu je způsobeno elektronickou clonou. Podle přerušení lze určit rychlost bolidu po celé jeho dráze a s tím i jeho brždění v atmosféře. To nám umožňuje určit úbytek jeho hmoty během letu a také kolik hmoty zůstalo na konci, když bolid pohasl. Celkem  tedy  máme  velmi  dobrá  instrumentální  data,  která  jsou  naprosto  dostatečná pro spolehlivé a přesné určení všech nejdůležitějších parametrů týkajících se průletu atmosférou Země a rovněž tak dráhy ve Sluneční soustavě tohoto poměrně velkého přirozeného meziplanetárního tělesa (meteoroidu) o velikosti většího balvanu.  

 

Co se tedy přesně odehrálo v úterý 9. prosince 2014 nad východní polovinou České republiky?

Přesně v 16 hodin 16 minut a 46 sekund světového času (našeho času tedy o hodinu více) vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid o hmotnosti asi 200 kilogramů a průměru kolem půl metru a začal nejprve slabě, ale po 2 sekundách již intenzivně svítit ve výšce 100 km nad Opavou. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 22 km/s a po dráze jen necelých 25 stupňů skloněné k zemskému povrchu pokračovalo v letu směrem na jihojihozápad a postupně se v atmosféře brzdilo a také rozpadalo. Světelnou dráhu dlouhou 170 km uletělo za bezmála 9 sekund. Takto dlouhé bolidy pozorujeme jen výjimečně. Největší jasnosti přesahující jasnost Měsíce v úplňku dosáhl bolid ve výšce 37 km nad zemí SV od Vírské přehrady a pohasl ve výšce necelých 25 km vysoko 6 km jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou. V této chvíli již bylo těleso zbrzděno na rychlost menší než 5 km/s a jeho hmotnost byla necelý 1 kg. Je tudíž zřejmé,  že  došlo  k  pádu meteoritu.  Kromě  toho v závěrečné fázi letu se bolid významně rozpadal a oddělovaly se od něho menší úlomky, z nichž některé se rychle zbrzdily a také mohly dopadnout na zemský povrch. Pádová oblast těchto malých úlomků tvoří pás široký asi 4 km a 30 km dlouhý. Táhne se od Vírské přehrady, kde se mohou nalézt nejmenší (gramové) meteority směrem na JJZ, až do oblasti obce Bohdalov. Největší meteorit by měl ležet v lesním porostu JJZ od obce Rudolec a to již v okrese Jihlava. Průmět atmosférické dráhy je znázorněn na přiloženém obrázku.

Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po středně výstředné dráze, která byla jen necelé 3 stupně skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostal jen o málo blíž ke Slunci, než je dráha planety Venuše a nejdále od Slunce se pohyboval v centrální oblasti hlavního pásu planetek. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Především z důvodů jistého pádu meteoritů se zcela určitě jedná o velmi unikátní bolid. Četnost takových bolidů nad naším územím je přibližně jednou za 10 let.

 

Výzva veřejnosti

Nalezení meteoritů je nicméně v tomto případě velmi obtížné, neboť pádová oblast, kde by se mohly malé meteority nalézt, je díky povaze atmosférické dráhy velmi rozsáhlá. Obracíme se tedy na obyvatele z této oblasti, aby si všímali svého okolí a pokud objeví nějaký úlomek, který by mohl být meteoritem (neobvykle těžký kámen se sametovou černě až černohnědě zbarvenou kůrou, na případném lomu světle šedý, viz. ilustrační obrázek), aby podali o svém nálezu zprávu na níže uvedenou adresu. My sami jsme hledání v oblasti největšího kusu zahájili  již  následující den po přeletu bolidu a stále v něm pokračujeme, i když zatím bez úspěchu.

V případě nálezu by se jednalo o 23. meteorit s rodokmenem (známou dráhou). Z dosud známých meteoritů s rodokmenem jsou tři z České republiky (Příbram, Benešov a Morávka) a jeden ze Slovenska (Košice). Naše kamery též přispěly k nálezům meteoritů nebo výpočtům jejich drah v Německu, Slovinsku, Chorvatsku a Austrálii.

Na závěr bychom  rádi  poděkovali  taktéž  kolegům  z  Českého  hydrometeorologického  ústavu  v  Praze a pracovníkům Řízení letového provozu v Praze-Ruzyni, kteří nám dodali potřebné informace ohledně výškového profilu proudění v atmosféře v daný čas a pro dané místo.

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR a koordinátor Evropské bolidové sítě

Zdroj: Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR