Pestřec obecný tvoří plodnice nepravidelného kulovitého až elipsoidního tvaru o velikosti 20–120 mm, Jsou těsně přirostlé k zemi a jejich povrch je zbarvený do okrově žlutavé barvy. V dospělosti je šupinatý, kožovitý a popraskaný do malých, nepravidelných políček. Vnitřní část plodnice zvaná teřich je bílá a tuhá. Jak stárne, začíná postupně tmavnout: nejdříve zrůžoví, potom zfialoví, zmodrá, a nakonec úplně zčerná. Současně měkne a hadrovatí, až se změní na černý prach, který postupně uniká otvorem, který se vytvoří na vrcholu plodnice.

Již desítky let se vedou diskuse o tom, jak je to s jedovatostí pestřce obecného. Všeobecně je považován za houbu slabě jedovatou, kterou lze využít v malém množství v kuchyni jako koření (Smotlacha, 2002). O složení chemických látek zodpovědných za jeho toxicitu existuje jen málo informací. Otravy lidí a zvířat jsou poměrně vzácné a nejsou smrtelné (Routledge et al., 2014). Většinou jsou provázeny bolestmi břicha a průjmem (Galey et al., 1990; Hoffman, 2007) ale zdá se, že při občasné konzumaci malých dávek nejsou člověku nebezpečné.

Z biologicky účinných látek byly z pestřce obecného izolovány triterpenoidy ergostanového a lanostanového typu (např. (22E,24R)-ergosta-5,7,22-trien-3β-ol, 5α-lanosta-8,23-dien-3β,25-diol-22-acetát, 5α,8α-epidioxy-(22E,24R)-ergosta-6,22-dien-3β-ol, (2S,3S,4R,2′R)-2-(2′-hydroxytetrakosanoylamino)oktadekan-1,3,4-triol (20S,22S,23E)-22-O-acetyl-25-hydroxylanosta-8,23(E)-dien-3-on), deriváty kyseliny vulpinové (např. 4,4'-dimethoxyvulpinát), které jsou cytotoxické a antivirově účinné a některé další látky jako např. nukleosid adenosin, aminokyseliny N-methylfenylalanin a N,N-dimethylfenylalanin, nebo cukerný alkohol D-allitol (Kanokmedhakul et al., 2003; Winneer et al., 2004). Některé z těchto látek nebyly dosud nalezeny v žádné jiné houbě. Není známo, zda jsou za toxicitu houby odpovědné tyto či jiné, dosud neobjevené látky.

Podobně jako i jiné houby, také pestřec obecný akumuluje ve svých plodnicích těžké kovy. Nejraději má kadmium, kterého dokáže z půdy vytáhnout a ve své plodnici nastřádat až 5 mg/kg vlhké váhy  (Carrillo-González et al., 2012) a také arsen, až 1,72 mg/kg (Zhang et al., 2015). Ani kadmium, ani arsen nepatří mezi toxikologicky bezpečné prvky a to by také mohl být další důvod, proč bychom se raději konzumaci pestřce měli vyvarovat.

 

Literatura
Carrillo-González R, González-Chávez Mdel C. Tolerance to and accumulation of  cadmium by the mycelium of the fungi Scleroderma citrinum and Pisolithus tinctorius. Biol Trace Elem Res. 2012; 146(3): 388-395
Galey FD, Rutherford JJ 3rd, Wells K. A case of scleroderma citrinum poisoning in a miniature Chinese pot-pellied pig. Vet Hum Toxicol. 1990; 32(4): 329-330.
Hagara L, Antonín V, Baier J. Velký atlas hub. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006.; s. 390. ISBN 80-7360-334-9.
Hoffman U. Poisonous Mushrooms in Northeastern North America. (Website.) NorthEast Mycological Federation, Inc. Retrieved on 2007-09-17.
Kanokmedhakul S, Kanokmedhakul K, Prajuabsuk T, Soytong K, Kongsaeree P, Suksamrarn A. A bioactive triterpenoid and vulpinic acid derivatives from the mushroom Scleroderma citrinum. Planta Med. 2003; 69(6): 568-571.
Routledge PA, Good AM, White J, Isbister GK, Warrell DA. Poisoning due to fungi, plants, and animals. Oxford Desk Reference: Toxicology, 2014; 315.
Smotlacha M. Kapesní atlas hub. Praha : Ottovo Nakladatelství, 2002; S. 226. ISBN 80-7181-675-2.
Wang CY, Gao JM, Yang X, Dong ZJ, Liu J.K. Chemical constituents of Basidiomycete from Scleroderma Citrinum. Chinese Traditional and Herbal Drugs, 2002; 33(9), 778-780.
Winner M, Giménez A, Schmidt H, Sontag B, Steffan B, Steglich W. Unusual pulvinic acid dimers from the common fungi Scleroderma citrinum (common earthball) and Chalciporus piperatus (peppery bolete). Angew Chem Int Ed Engl. 2004; 43(14): 1883-1886.
Zhang J, Liu H, Li SJ, Li JQ, Wang Y, Li T. Arsenic in Edible and Medicinal Mushrooms from Southwest China. Int J Med Mushrooms. 2015; 17(6): 601-605.

Zdroj: Toxicology

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Jörg Hempel)