Revoluční metodu měření, tzv. heliové datování, kterým se zjistí doba, kdy datovaný minerál zchladnul pod určitou teplotu, lze využít nejen v geologii a příbuzných oborech, ale například i v archeologii. Novým plně automatizovaným přístrojem disponuje jen několik málo laboratoří na světě. ÚSMH bude poskytovat služby i pro spolupracující zahraniční pracoviště.

„Metoda spočívá v měření obsahu stopového obsahu hélia, který vzniká radioaktivním rozpadem uranu, thoria a samaria v minerálech jako je apatit, zirkon apod. Tyto minerály se běžně nacházejí v horninách Země i jiných planet a kosmických těles. Minerály jsou v přístroji zahřívány laserem, aby se uvolnilo hélium, jehož obsah pak Alphachron změří. K přednostem přístroje patří rychlost a spolehlivost," uvedla vedoucí Oddělení neotektoniky a termochronologie RNDr. Petra Štěpančíková, Ph.D.

Měření lze například využít při datování vzniku produktů zvětrávání, vulkanických erupcí, pohybů na tektonických zlomech, tvorby reliéfu, meteoritů, ložisek nerostných surovin, archeologických artefaktů apod. Dokáže odhalit teplotní historii např. sedimentárních pánví, což může být využito v naftovém průmyslu či při průzkumu potenciálu geotermální energie.

„Vybudování laboratoře a zakoupení přístroje stálo zhruba 15 milionů korun. Náklady byly hrazeny z větší části z Akademie věd a z menší části z prostředků ÚSMH," řekl ředitel ÚSMH RNDr. Josef Stemberk, CSc.

Alphachron bude v prvé řadě využíván pro potřeby ÚSMH AV ČR, zájem o využití projevily mj. Geologický ústav AV ČR, Ústav Geoniky AV ČR, Archeologický ústav AV ČR a Ústav fyziky Země z Masarykovy univerzity v Brně. Ředitel doplnil, že zahraniční spolupráce již odstartovala v rámci nového česko-německého projektu financovaného GA ČR s Universitou v Göttingenu a Universitou v Beyreuthu na Mariánsko-lázeňském zlomu v seismicky aktivní oblasti Chebska.

Zdroj textu a obr.: Tisková zpráva ÚSMH AV ČR