Titulek: Havárie reaktoru. „Moskva. Rada ministrů SSSR oznámila, že na Černobylské jaderné elektrárně (Ukrajina) došlo k havárii, při níž byl poškozen jeden z reaktorů. Jsou podnikány kroky k odstranění následků a postiženým je poskytována pomoc. Byla vytvořena vládní komise. Ve světě došlo k podobným haváriím nejednou. Jak uvádí agentura TASS, havárie v Černobylu je první havárií tohoto druhu v SSSR." A v tiskovém servisu se objevil dodatek, že v USA bylo jen v roce 1979 zapsáno na 2300 poruch a závad...

Tak o drobné „patálii" referoval článeček v Rudém právu z úterý 29. dubna 1986. Na straně sedm, vlevo dole. Textík byl takřka utopen mezi většími zprávami s dramatickými titulky jako Prodloužená ruka americké špionáže, Odsouzení neoglobalismu USA, Afričan trhající okovy, Pět tisíc raket tajně v NSR anebo článkem o sjezdu komunistické strany Bolívie. Okrajové zmínky, ale také až několik dní po jaderném neštěstí přinesly Československá televize a rozhlas.

Jen dvakrát sedmý stupeň

Jak se časem ukázalo, nešlo o tak nicotnou závadu. Ne. Nad ránem 26. dubna, v čase 1 hodina 23 minut a 58 sekund, se zvrtl riskantní experiment na reaktoru typu RBMK. Nastalo jeho přehřátí a výbuch. A roztavení. Okolí bylo zničeno a kontaminováno.

Radioaktivní mrak, směřující do západní Evropy a Skandinávie, rozšířil dle renomovaného časopisu Nature izotopy do celkové oblasti asi 200 tisíc kilometrů čtverečních. Ve švédské elektrárně Forsmark pak zaznamenali (po 40 hodinách) zvýšenou radioaktivitu, takže se svět začal o důvody - a tedy i katastrofu u 50tisícového města Pripjať - zajímat. Výsledek známe.

V dějinách byly pouze dvě nukleární havárie hodnoceny na mezinárodní škále INES nejvyšším, sedmým stupněm: a to japonská Fukušima na jaře 2011 a právě Černobyl, jenž zabil tři desítky ozářených likvidátorů během prvních pár týdnů, další stovky vojáků zemřely při odstraňování škod a stavbě betonového sarkofágu v listopadu 1986. Stovky tisíc lidí byly evakuovány a lékaři dosud diskutují, jak velký vliv měla nehoda na nárůst rakoviny štítné žlázy u dětí v SSSR. ...

... ... ...

Zdroj a pokračování textu: Česká pozice

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Honza Groh)