Přednášky a jednoduché pokusy pro veřejnost jsou součástí programu akce Týden vědy a techniky 2009.

• RNDr. Frantisek Rypáček, CSc.
  Polymerní biomateriály pro regeneraci a náhrady tkání: Co brání překročit stín počátečních úspěchů?
  Přednáška seznámí s novými trendy v oblasti aplikace polymerních biomateriálů v tkáňovém inženýrství. Na rozbor ukaže podstatné rysy, které by polymerní náhrady měly splňovat s ohledem na typ regenerované tkáně, jako je např. biodegradabilita, morfologie povrchu materiálu, jeho porozita a přítomnost aktivních funkčních skupin odvozených od komponent mezibuněčné hmoty.
• Ing. Michal Pechar, CSc.
  Polymerní léčiva aneb Ehrlichovy magické střely
  V celosvětovém měřítku dochází k intenzivnímu výzkumu nových typů léčiv, která využívají vodorozpustné polymery jako nosiče pro klasická nízkomolekulární léčiva. Vodorozpustné polymery v těchto systémech potlačují nežádoucí vlastnosti původních látek a zároveň zajišťují vlastnosti úplně nové, využitelné například při jejich cíleném transportu. V přednášce budete seznámeni jak s nejdůležitějšími přednostmi a přínosy polymerních léčiv, tak s nejnovějšími pokroky v jejich vývoji.
• Ing. Jan Žitka
  Polymerní membrány – z laboratoře až po praktické využití
  Polymerní membrány a membránové procesy se začaly silně rozvíjet teprve po druhé světové válce. Svou cestu z laboratoře do praxe si razily poměrně nesměle, avšak dnes se již široce uplatňují jako alternativní postupy k běžným průmyslovým operacím. Jejich význam nyní prudce roste, neboť představují možnost, jak některé operace dělat levněji, rychleji a až s desetkrát nižšími nároky na energii. Některé z těchto procesů, které se již běžně v praxi uplatňují, a některé, jež na své průmyslové uplatnění teprve čekají, budou v této přednášce představeny.

Přednáška probíhá v rámci akce Den vědy na pražských vysokých školách – Scientia Pragensis. Přednášet bude Prof. Ing. Gabriela Basařová, DrSc. (Vysoká škola chemicko-technologická Praha).
Národní poklad, zlatavý mok…Takhle Češi označují svůj nejoblíbenější nápoj. Stal se z něj tak velký fenomén, že se dá mluvit o celé pivní kultuře. Česká obliba pití piva je známá všude na světě. V zahraničí české pivo chutná a není se čemu divit. Vynikající pivo totiž patří k Čechám odnepaměti. V České republice se spotřebuje okolo 158 litrů ročně na osobu. Prvenství si stále Česká republika drží před Irskem a Německem.
Pivo má při střídmé konzumaci pozitivní účinky na lidské zdraví. V současnosti jsou k dispozici práce o příznivých účincích antioxidačních vlastností piva na lidský organismus. Byly specifikovány látky z chmele a piva, které pozitivně působí na průběh klimakteria u žen, osteoporózu, aterosklerózu, nádorová onemocnění i vliv na pohodu a svěžest apod.