
Mravenci Crematogaster striatula žijící v rovníkové Africe, bojují proti termitům pomocí chemické zbraně. Tento několik milimetrů velký tmavě červenohnědý stromový mravenec, je zapřisáhlým nepřítelem termitů (Majer, 1976).
Mravenci Crematogaster striatula žijící v rovníkové Africe, bojují proti termitům pomocí chemické zbraně. Tento několik milimetrů velký tmavě červenohnědý stromový mravenec, je zapřisáhlým nepřítelem termitů (Majer, 1976).
Bude se jednat o první takto zaměřenou konferenci u nás, proto by program měl být průřezový přes celou problematiku, počínaje informacemi o programu předcházení vzniku odpadů ČR, přes možnosti předcházení vzniku komunálních a podnikových odpadů, opětovné využití odpadů až po prezentace organizací, které s předcházením vzniku odpadů již mají zkušenosti.
Zásadní témata:
Nejnovější výsledky výzkumu v oblasti odpadů a chemie a možnosti jejich využití
Implementace směrnice SEVESO III v ČR
Surovinová politika ČR v hledáčku vědy a výzkumu
Podpora inovací a konkurenceschopnosti v novém programovém období 2014 -2020
Hodnocení inovací podle EU ETV
Certifikované hodnocení výsledků projektů aplikovaného výzkumu
Směřování odpadového hospodářství v ČR
Antarktická expedice 2013-14: Život a práce na stanici J.G. Mendela
Vědecká expedice Masarykovy univerzity již dvacet dní pracuje na stanici
Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Mořský zámrz pokrývající průliv Prince Gustav Channel, jež odděluje ostrov Jamese Rosse od Antarktického poloostrova, zásadně ovlivňuje celý průběh české vědecké expedice - od složitějšího vylodění z chilského vojenského ledoborce vrtulníky až po omezení dosažitelnosti vzdálenějších lokalit terénního výzkumu, na které byl plánován přesun pomocí gumových motorových člunů. Moře naštěstí letos nepokrývá celou plochu průlivu; volná hladina dostupná člunem přímo ze stanice alespoň umožňuje získávání vzorků ryb pro ichtyologicko-parazitologický výzkum.
Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně již bezmála měsíc pracuje na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Průběh expedice i nadále ovlivňuje zamrzlý průliv, kvůli kterému byl obtížný už samotný přesun na základnu. I za ztížených podmínek však vědci pokračují ve výzkumech místního klimatu, vegetace či ledové pokrývky.
Fyziologický ústav AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další přednášku Burešova cyklu světoznámých vědeckých osobností. Do Fyziologického ústavu přijede předsedkyně Královské švédské akademie věd a vynikající profesorka fyziologie ze Stockholmské Univerzity Barbara Cannon, Ph.D. Její přednáška se koná 14. února 2014 ve 14 hod. ...
Doplněné a rozšířené vydání populární knihy o společenském hmyzu „PROČ vosy, včely, čmeláci, mravenci a termiti…aneb HMYZÍ STÁTY“ (Nakl. ÚOCHB Praha, 1997) z pera entomologa, vysokoškolského pedagoga a popularizátora vědy poutavou a přístupnou formou vysvětluje záhady a mýty obestírající rodinné a společenské chování hmyzu a pavouků. Pohledem současné vědy se autor pokouší odpovědět na otázky, jak a proč se už před milióny let vyvinuli tvorové organizovaní do společností, jejichž složitost si nic nezadá – ba v mnohém daleko předčí – uspořádání společnosti lidské, kde je sobectví jedince neznámým a vývojově překonaným jevem, kde se o osudu a řízení společnosti rozhoduje tím nejdemokratičtějším způsobem i přesto, že se zvenčí režim jeví jako nejkrutější totalita. Máme si z organizací hmyzích států brát příklad, nebo jsou odstrašujícím vzorem? Máme se jich obávat, nebo je máme obdivovat? Máme v nich snad vidět předobraz lidské civilizace daleké budoucnosti?
Necelá půlhodina v lehce kyselém roztoku má stačit k tomu, aby myší buňky téměř zázračně omládly. Objev japonských vědců otevírá nové možnosti v biotechnologiích, včetně výroby náhradních orgánů z pacientovy tkáně či výrazně zjednodušeného a dokonalejšího klonování. Na metodě pro lidské buňky už se pracuje.
Tým pod vedením Petra Svobody a Matyáše Flemra publikoval v elitním časopise Cell článek, který se zabývá obranou myšího genomu.
Dlouho očekávaný třetí díl monografie o sinicích, po němž volali vědci i odborníci z praxe z celého světa, vyšel v nakladatelství Springer Spektrum v rámci ediční řady Süsswasserflora von Mitteleuropa. Autorem tohoto anglicky psaného jedenáctisetstránkového díla je profesor Jiří Komárek z Centra pro algologii Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích.