

Závislost na tabáku je nemoc. V České republice jí trpí přibližně 2,2 milionu lidí a ročně kvůli ní předčasně zemře kolem 16 tisíc pacientů, kteří vinou kouření ztratí v průměru 15 let života.
Závislost na tabáku je nemoc. V České republice jí trpí přibližně 2,2 milionu lidí a ročně kvůli ní předčasně zemře kolem 16 tisíc pacientů, kteří vinou kouření ztratí v průměru 15 let života.
Navrhly ji čtyři desítky z 54 ústavů Akademie věd a na sněmu byla jasně zvolena nástupkyní Jiřího Drahoše. Po prezidentově podpisu začne jednat i s politiky. „V žádném případě bychom nesouhlasili, aby rozpočtová kapitola Akademie věd spadla pod plánované ministerstvo výzkumu," říká biochemička Eva Zažímalová. S kolegy se obává eventuálních politických tlaků.
Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první nich byly Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), které vrcholily už v úterý 3. ledna 2017.
Současný systém hodnocení vědy je založen na kvantifikaci počtu publikací a jejich ohlasů. Slouží k tomu dvě největší citační databáze – americký Web of Science a jeho mladší, evropský protějšek Scopus. Citační databáze zaznamenávají vzájemné ohlasy vědeckých prací. V základním pricipu jde o to, že pokud je vědecká publikace dalšími vědci hodně citovaná, znamená to, že má na odbornou komunitu velký dopad. To, že je některý vědecký časopis zařazen v jedné z těchto databází, bylo do nedávna považováno za značku kvality a vysoké úrovně.
V předchozím příspěvku jsem krátce okomentoval legislativní rej kolem vládní novely zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, kterou poslanecká sněmovna schválila 25. května 2016 jako zákon 194/2016 Sb. s platností od 1. 7. 2016. To, co se kolem této novely děje, je smutnou ilustrací bezradnosti vlády ve věci, která vyžaduje znalost souvislosti právních norem EU v oblasti výzkumu a vývoje s našimi národními právními normami.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém listopadovém zasedání schválila novou metodiku hodnocení výzkumu (tzv. Metodika 17+) a odeslala ji do meziresortního připomínkového řízení. Po mnoha letech diskusí a utracených mnoha desítkách milionů korun z evropských fondů (původní rozpočet tzv. IPn Metodika byl plánován na cca 110 mil. Kč) je konečně k dispozici oficiální dokument, který má být předložen ke schválení vládě. Všimněme si zde několika momentů, zejména z pohledu vysokých škol.
Několik renomovaných českých i zahraničních vědců má radit státu s budoucností českého výzkumu. Zatím neformální zahraniční radu připravuje úřad vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), seznam jejích členů není uzavřený. Předběžně už ale přislíbili účast například chemik Josef Michl, plastický chirurg Bohdan Pomahač nebo německý biolog Peter Gruss.
Patrně nesouhlasné stanovisko vlády dostanou
zákonodárci k návrhu úprav zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných
peněz. Skupina poslanců chce změnit některé novinky, jež byly schváleny
v nedávné vládní novele. Ministři by měli v pondělí podle předběžného
stanoviska ohradit proti tvrzení předkladatelů, že nynější stav
paralyzuje systém financování výzkumu a vývoje a ohrožuje čerpání
evropských fondů.
Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/vlada-asi-odmitne-poslaneckou-upravu-zakona-o-podpore-vyzkumu-20161204.html
Delegáti Akademického sněmu AV ČR navrhli téměř jednomyslně prof. Evu Zažímalovou na jmenování do funkce předsedkyně Akademie věd pro funkční období 2017–2021. Stalo se tak 15. prosince 2016 v Národním domě na Vinohradech na XLIX. zasedání nejvyššího orgánu AV ČR. Jedinou uchazečku o post předsedkyně prof. Evu Zažímalovou, která získala před volbou podporu 40 ústavů AV ČR, zvolilo 195 delegátů z 209 (93 %). Zvolená kandidátka bude navržena k projednání vládě ČR, následně ji jmenuje prezident republiky.