Navrhly ji čtyři desítky z 54 ústavů Akademie věd a na sněmu byla jasně zvolena nástupkyní Jiřího Drahoše. Po prezidentově podpisu začne jednat i s politiky. „V žádném případě bychom nesouhlasili, aby rozpočtová kapitola Akademie věd spadla pod plánované ministerstvo výzkumu," říká biochemička Eva Zažímalová. S kolegy se obává eventuálních politických tlaků.

Současný systém hodnocení vědy je založen na kvantifikaci počtu publikací a jejich ohlasů. Slouží k tomu dvě největší citační databáze – americký Web of Science a jeho mladší, evropský protějšek Scopus. Citační databáze zaznamenávají vzájemné ohlasy vědeckých prací. V základním pricipu jde o to, že pokud je vědecká publikace dalšími vědci hodně citovaná, znamená to, že má na odbornou komunitu velký dopad. To, že je některý vědecký časopis zařazen v jedné z těchto databází, bylo do nedávna považováno za značku kvality a vysoké úrovně.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém listopadovém zasedání schválila novou metodiku hodnocení výzkumu (tzv. Metodika 17+) a odeslala ji do meziresortního připomínkového řízení. Po mnoha letech diskusí a utracených mnoha desítkách milionů korun z evropských fondů (původní rozpočet tzv. IPn Metodika byl plánován na cca 110 mil. Kč) je konečně k dispozici oficiální dokument, který má být předložen ke schválení vládě. Všimněme si zde několika momentů, zejména z pohledu vysokých škol.

Několik renomovaných českých i zahraničních vědců má radit státu s budoucností českého výzkumu. Zatím neformální zahraniční radu připravuje úřad vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), seznam jejích členů není uzavřený. Předběžně už ale přislíbili účast například chemik Josef Michl, plastický chirurg Bohdan Pomahač nebo německý biolog Peter Gruss.