Od vzniku pračlověka uplynulo několik milionů let, od vzniku zemědělství asi deset tisíc let. Velmi dlouhé období sběračství a lovu na jedné straně a období záměrné výroby potravin na straně druhé mají svá specifika a rozdílné druhy a množství pramenů. Specializace na archeologii a historii sama o sobě není dostačující, autorka pracovala také s materiálem paleobotanických, osteologickým, ale i etnografickým, přičemž i v tomto směru byla v pracovním styku s předními světovými odborníky. Tato kniha je už její čtvrtou o dějinách výživy a dovršuje cyklus poznání výživy a vaření od počátku lidstva do období národního obrození. Je věnována období nejdelšímu a na odbornost a rozsah speciálních znalostí nejnáročnějšímu.

Hledisko vzájemných vztahů mezi českou a vídeňskou literární modernou devadesátých let 19. století otevírá nový kontext pro studium obou moderních hnutí a modernismu přelomu století obecně, přináší nové otázky a motivy, upozorňuje na dosud opomíjené aktivity českých i německojazyčných vídeňských autorů, vybízí k dalšímu studiu kontaktů mezi pražskými českými a německými autory přelomu století mladší i starší generace.

Deník z cesty do východní Indie Roberta Challa, adresovaný jeho strýci a podporovateli, je zajímavým dokumentam o každodennosti zaoceánské plavby na sklonku 17. století. Bystrý pozorovatel Challe bezprostředním způsobem zaznamenává den po dni cestu z Francie přes Kapverdské ostrovy, mys Dobré naděje, Madagaskar, Maledivy, Srí Lanku, Indii do Bengálska a zpět, se zastávkou na Antilách v Karibiku. Popisuje nejen všední život na lodi, který z jeho jednotvárnosti vytrhují setkání s cizími loděmi a následně námořní souboje, ale především exotické končiny, charakter obvyvatel a jejich zvyky. Věcný styl jeho záznamů je prokládán úvahami, dokreslujícími způsob evropské reflexe těchto vzdálených zemí v době počínajícího osvícenství.

Sarrazin je autorem několika knih, z nichž zdaleka největší ohlas vzbudila kniha poslední, Německo páchá sebevraždu, která se od svého prvního vydání v srpnu 2010 dočkala již mnoha reedic a stala se jednou z nejprodávanějších knih v německojazyčném prostoru v posledních desetiletích. Autor v ní i na základě svých bohatých zkušeností z politiky a státní správy podává – bez ohledu na diktát politické korektnosti – břitkou, především na číslech a statistikách založenou analýzu toho, jak Německo – podle jeho názoru – podkopává samotné základy svého budoucího blahobytu, sociálního smíru a společenské stability. Sarrazin spatřuje ohrožení v kombinaci nízké porodnosti, přebujelého sociálního státu, který až příliš nabízí a ne dost požaduje, a především problematické imigrace zejména z muslimských států, která hrozí během nemnoha desetiletí zcela proměnit charakter hostitelské země. Právě autorova kritika v průměru obtížněji integrovatelných přistěhovalců tureckého či arabského původu, oproti nimž pozitivně vyzvedává např. příchozí z východní Evropy, Indie nebo Číny, vyvolala – zčásti kvůli určitému posunu až překroucení při prezentaci Sarrazinových názorů v médiích či jeho oponenty – nejostřejší kritiku a nejbouřlivější diskusi. Autor se snaží podat i návod, co lze proti jím vylíčenému ohrožení dělat.