Průvodce informacemi o vědě a výzkumu
AktualityOdkazyČlánkyUdálostiKnihyZ médiíDatabáze odborníkůHodnocení vědy
Hledej
Hledá v rámci
obor: Biologie Vypnout filtr
Neidentifikovaný druh plísně Aspergillus
Kyselina itakonová – mozkové antibiotikum?

Kyselina itakonová (methylenjantarová) je nenasycená dikarboxylová kyselina. Tato biomolekula vzniká dekarboxylací cis-akonitové kyseliny (Bentley a Thiessen, 1957a,b) a je důležitým primárním metabolitem některých mikroorganismů. Ve značném množství tuto kyselinu syntetizují zejména plísně rodu Aspergillus (zejména A. itaconicus a A. terreus).

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., 18.12.2013
Hebomoia glaucippe
Jedovatý motýl – tropický bělásek Hebomoia glaucippe

Tropický motýl Hebomoia glaucippe z čeledi běláskovitých (Hayashi et al., 1985) vypadá na první pohled jako sameček běláska řeřichového (Anthocharis cardamines L.) někde na louce v Česku. Jeho bílá křídla s nápadně oranžovými špičkami předních křídel jsou viditelná již z dálky. Setkat se s ním ovšem můžeme jen na filipínských, indonéských a malajských ostrovech (Butler, 1898).

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., 27.11.2013
Učebnicový příklad evoluce
Učebnicový příklad evoluce z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR

Skupina Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevila unikátní evoluční událost, která zásadně změnila regulaci genů v myších vajíčkách. Učebnicový příklad pozitivní mutace a mechanismus vzniku její nenahraditelné role ve fungování samičích pohlavních buněk jsou popsány v článku, který právě vyšel v prestižním mezinárodním vědeckém časopise Cell.

 

S.F., 21.11.2013
Logo BIOCEV
Slavnostní poklepání na základní kámen oficiálně odstartovalo výstavbu centra BIOCEV, výzkumné programy se rozběhly letos v létě

Za přítomnosti předsedy vlády ČR Jiřího Rusnoka proběhlo 7. října slavnostní poklepání na základní kámen centra BIOCEV, které oficiálně započalo výstavbu nového vědeckého centra ve Vestci.

S.F., 11.10.2013
brambořík
Brambořík evropský (Cyclamen europaeum) se stává novým fytofarmakem

Rinosinusitidy patří k nejčastějším onemocněním respiračního traktu. Jedná se o zánětlivá onemocnění vedlejších dutin nosních, které výrazně snižují kvalitu života nemocných a představující závažný socioekonomický problém. Rinosinusitidy jsou rozdělovány na akutní rinosinusitidu (ARS) a chronickou rinosinusitidu (CRS). Selže-li konzervativní léčba, jsou nemocní indikováni k chirurgickému řešení, které v současnosti představuje metoda funkční endonazální chirurgie (Orlandi a Kennedy, 1989).

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., Michal Patočka, 7.10.2013
Síla, sexualita a sebevražda
Síla, sexualita a sebevražda

Nebýt mitochondrií, prý bychom možná ještě byli jednobuněčné bakterie... Každopádně bychom bez nich neměli dvě odlišná pohlaví, stárnutí ani klimakterium. Fascinující a inspirující kniha Nicka Lanea v sobě spojuje nejnovější výsledky výzkumu se svěžím, popularizujícím stylem, díky kterému se věda stává lákavým dobrodružstvím. Přeložil Vladimír Hampl.

4.10.2013
Logo OPENSCREEN
Otevření centra CZ-OPENSCREEN

Dne 24. září 2013 bude slavnostně otevřeno pracoviště projektu „CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura pro chemickou biologii.

S.F., 23.9.2013
Nylanderia fulva
Děsivá invaze mravenců Nylanderia fulva

Mravenci (Formicidae) jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v celé živočišné říši. Tato úspěšnost je přikládána jejich sociálnímu způsobu života a vysoké specializaci, která nemá i jiných druhů sociálního hmyzu obdoby. Žijí v koloniích v hnízdech, která si sami budují a kterým v češtině obvykle říkáme mraveniště. U různých druhů jsou počty mravenců v koloniích velmi rozdílné. U některých druhů jich může být v mraveništi jen pár desítek až stovek, u jiných se může jednat o milióny jedinců.

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., 19.9.2013
Halančíci
Halančíci afrických savan rekordmany v rychlosti dospívání

Halančíci rodu Nothobranchius - malé anuální ryby z východoafrických savan - jsou opravdovými rekordmany. Jejich velice extrémně krátký život je spojen s nejrychlejším pohlavním dospíváním ze všech obratlovců.

S.F., 10.9.2013
Ilustrační foto, vlk
LÉKAŘSTVÍ BIOLOGIE Vlci vyjí, protože jim záleží na kamarádech: rozdíly v hlasovém projevu lze zřejmě vysvětlit sociálními vztahy uvnitř smečky

Když některý člen vlčí smečky opustí své druhy, vytí ostatních členů smečky není až tak projevem stresu jako spíše kvality jejich vztahu s odcházejícím jedincem. K tomuto závěru došli vědci na základě sledování chování devíti členů dvou vlčích smeček žijících v rakouském středisku Wolf Science Center. Svou studii zveřejnili v časopise Current Biology, Cell Press dne 22. srpna 2013. 

S.F., 4.9.2013
strana 6/252celkem 2519 položek