Půl století vědecké činnosti Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Kulaté jubileum si letos připomíná Ústav živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) Akademie věd ČR - 50 let od zahájení své vědecké činnosti. Její hlavním podstatou je studium unikátních vlastností divokých, domácích i laboratorních zvířat.
Exotický jehličnan pomáhá ničit nádorové buňky
Objev českých molekulárních genetiků
K hledání Svatého grálu někteří vědci přirovnávají hledání účinného léku proti rakovině, který by kromě úspěšného vymýcení nádorových buněk neměl pokud možno žádné, nebo měl jen minimální vedlejší účinky pro organismus. A na rozdíl od Indiany Jonese, který ve filmu Poslední křížová výprava Svatý grál opravdu našel, vědecká komunita zatím takové štěstí neměla. Výrazným posunem k tomuto vysněnému cíli by mohl být objev badatelů z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, jenž byl v těchto dnech publikován v on-line verzi mezinárodního odborného časopisu Apoptosis (viz abstrakt).
Nová studie, která analyzuje ohrožení a vymírání rostlin a živočichů ve 22 evropských zemích, ukázala, že tyto procesy jsou těsněji svázány s vlivem člověka na krajinu v minulosti než s jeho současným působením. Mezinárodní tým třinácti vědců pod vedením Stefana Dullingera a Franze Essla z Vídeňské univerzity, jehož součástí byli i Petr Pyšek, Vojtěch Jarošík a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK, nyní zveřejnil výsledky svého výzkumu v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), viz abstrakt.
Cílem knihy je představit čtenářovi pestrost velkých hub ve střední Evropě. Obsahuje téměř všechny běžné druhy, ale i celou řadu druhů vzácných. Jedná se o pečlivě vybrané zástupce co největšího počtu systematických skupin a hub význačných svým vzhledem, biologií a ekologií. Základní počet 1207 vyobrazených druhů (obrazová část obsahuje originální malby Antonína Bielicha) je rozšířen o několik stovek dalších druhů uvedených v poznámkách – v knize je probráno před 2000 druhů. Výsledkem je celek, kde nechybí žádné důležité skupiny hub a každou z nich reprezentují důležití zástupci, o kterých by měl zvídavý zájemce vědět. Tímto vyváženým pojetím je kniha ojedinělá a má i charakter učebnice nebo malé encyklopedie. V knize je poprvé u nás prezentován moderní systém hub, který vychází z molekulárně-biologických studií; v atlasové části jsou některé houby naopak seskupeny podle vnějšího vzhledu tak, aby se daly co nejsnadněji určovat. Na rozdíl od běžných atlasů jsou připojeny charakteristiky jednotlivých rodů, aby čtenář chápal, jak jsou tyto rody vymezeny.
Všechny fototrofní organismy včetně rostlin zachycují sluneční záření a následně jej mění na energii potřebnou pro svůj růst. Zázrak přírody, který na Zemi probíhá již více než miliardu let. Na podobném principu fungují i solární fotovoltaické články.
Bavlna se zvláštním potahem pomáhá získat v poušti vodu z mlhy
Výzkumníci eindhovenské University of Technology (TU/e) společně s výzkumníky hongkongské Polytechnic Unuiversity (PolyU) vyvinuli zvláštní způsob zpracování bavlněných látek, který umožňuje látce absorbovat přebytečnou vlhkost z mlhy v objemu představujícím až 340% hmotnosti látky. Čím je tato „polymerem potažená" bavlna tak zajímavá? Tím, že při vyšší teplotě nashromážděnou vlhkost uvolní. Tato vlastnost činí z takto upravené bavlněné látky potenciální řešení problému se zajišťováním vody v pouštních oblastech - například pro zemědělské účely.
Nález nebezpečných chemických látek v potravinách a potravinářských surovinách dokáže vždy pobouřit spotřebitele. Nejnovější kauzou potravinářského průmyslu je nález fenylbutazonu v koňském mase určeném pro lidskou spotřebu. V poslední době byla zaznamenána přítomnost fenylbutazonu v koňském mase v několika evropských zemích. Ve Francii, Anglii, Polsku a nově i v České republice. Kde se v koňském mase tato cizorodá chemická látka vzala a jaký dopad může mít konzumace takového masa na lidské zdraví?
Modern biology is under change. New experimental techniques now allow
measuring biological processes with high precision, leading to an
avalanche of high-throughput data, but also to the exciting opportunity of
answering fundamental scientific questions that could not be addressed in
the past. The development of new theoretical concepts, modern methods for
data analysis, and mathematical models has started to play a central role
in this adventure.
Moreover, the emergence of truly interdisciplinary research teams uniting
scientists from very different fields under one roof have started to
change the way in which research in the biosciences is being conducted.
The meeting intends to stimulate such interdisciplinary collaborations by
bringing together scientists from molecular biology, information theory,
and related areas who are interested in analysing and modelling biological
processes, this time with a special focus on the exciting and rapidly
evolving field of gene regulation.
Eilatin je pyridoakridinový heptacyklický mořský alkaloid, který byl poprvé izolován v roce 1988 z pláštěnce Eudistoma sp. z Rudého moře (Rudi et al., 1988). Eilatin byl již v roce 1995 (Einat et al.,1995; Lishner et al., 1995) charakterizován jako potenciální lék leukémie, ale jeho výzkum dosud nepřekročil preklinickou fázi zkoušení.
Výzkumný tým v čele s Vladimírem Kořínkem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevil gen, který hraje důležitou roli pro normální funkci kmenových buněk střeva a jehož poruchy přispívají ke vzniku nádorů.
 |
O nás...webmasterProgrammed by: MathAn Praha s.r.o. |  |
