Doplněné a rozšířené vydání populární knihy o společenském hmyzu „PROČ vosy, včely, čmeláci, mravenci a termiti…aneb HMYZÍ STÁTY“ (Nakl. ÚOCHB Praha, 1997) z pera entomologa, vysokoškolského pedagoga a popularizátora vědy poutavou a přístupnou formou vysvětluje záhady a mýty obestírající rodinné a společenské chování hmyzu a pavouků. Pohledem současné vědy se autor pokouší odpovědět na otázky, jak a proč se už před milióny let vyvinuli tvorové organizovaní do společností, jejichž složitost si nic nezadá – ba v mnohém daleko předčí – uspořádání společnosti lidské, kde je sobectví jedince neznámým a vývojově překonaným jevem, kde se o osudu a řízení společnosti rozhoduje tím nejdemokratičtějším způsobem i přesto, že se zvenčí režim jeví jako nejkrutější totalita. Máme si z organizací hmyzích států brát příklad, nebo jsou odstrašujícím vzorem? Máme se jich obávat, nebo je máme obdivovat? Máme v nich snad vidět předobraz lidské civilizace daleké budoucnosti?

Cílem knihy je představit čtenářovi pestrost velkých hub ve střední Evropě. Obsahuje téměř všechny běžné druhy, ale i celou řadu druhů vzácných. Jedná se o pečlivě vybrané zástupce co největšího počtu systematických skupin a hub význačných svým vzhledem, biologií a ekologií. Základní počet 1207 vyobrazených druhů (obrazová část obsahuje originální malby Antonína Bielicha) je rozšířen o několik stovek dalších druhů uvedených v poznámkách – v knize je probráno před 2000 druhů. Výsledkem je celek, kde nechybí žádné důležité skupiny hub a každou z nich reprezentují důležití zástupci, o kterých by měl zvídavý zájemce vědět. Tímto vyváženým pojetím je kniha ojedinělá a má i charakter učebnice nebo malé encyklopedie. V knize je poprvé u nás prezentován moderní systém hub, který vychází z molekulárně-biologických studií; v atlasové části jsou některé houby naopak seskupeny podle vnějšího vzhledu tak, aby se daly co nejsnadněji určovat. Na rozdíl od běžných atlasů jsou připojeny charakteristiky jednotlivých rodů, aby čtenář chápal, jak jsou tyto rody vymezeny.

Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., v knize Pozor ,Toxo! Tajná učebnice praktické metodologie vědy popisuje historii objevů týkajících se vlivu parazita Toxoplasma na lidskou psychiku, chování a dokonce i vzhled. Doživotní a zatím nevyléčitelná nákaza tímto parazitem postihuje zhruba třetinu obyvatel Česka, v některých zemích Evropy a zejména v Jižní Americe je však nakažena více než polovina obyvatelstva. Dvě dekády výzkumu, prováděného především na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, ale také na špičkových amerických a britských pracovištích (Stanford, Baltimore, Oxford), ukázaly, že toxoplasma ovlivňuje společenskost, podezřívavost a svědomitost nakažených osob, prodlužuje jejich reakční doby, výrazně zvyšuje riziko dopravní nehody a u žen ovlivňuje pravděpodobnost narození potomka mužského pohlaví. Nejnovější výzkumy rovněž ukazují, že toxoplasmóza může být zodpovědná také za vznik schizofrenie a možná i Parkinsonovy choroby. Jaroslav Flegr ve své nové knize zúročil své zkušenosti s popularizací vědy i své více než dvacetileté zkušenosti z přednášení praktické metodologie vědy pro posluchače biologie na pražské přírodovědecké fakultě.

V posledních desetiletích 20. a na počátku 21. století ovládly mysl Evropanů „hygienické ideály" importované z USA. Evropský trh zaplavily nejrůznější přípravky k údržbě bezchybně čisté domácnosti i těla, zbaveného všeho „nečistého" (koncept „BO" - „body odour" - zbavení lidského těla všech přirozených pachů). V době, kdy má mnoho lidí jediný, dostatečný důvod k osobní hygieně, nadřazený všem jiným - předvádět se -, se hygiena a kosmetika stávají atributem globalizace a významným ekonomickým faktorem. Současně se objevují první náznaky odmítnutí tohoto trendu, vymykajícího se lidské přirozenosti a ve svých důsledcích nebezpečně ohrožujícího přírodu. Zatímco legislativa 19. století, diktovaná představami zdravotní policie, se snažila chránit lidské životy a uchovat lidské zdraví, legislativa 21. století se musí snažit zachránit zdraví a život Země. Ostatně hlavním nepřítelem civilizace přestává být špína, stávají se jím mikroorganismy, hygienickými přípravky natolik zocelené, že je proti nim i nadmíru čistotné lidstvo bezmocné.

Publikace Věda v Čechách po 20 letech (Ve spirále, nebo na kruháči?) je souborem rozhovorů bývalého děkana PřF UK Pavla Kováře s významnými osobnostmi vědy Vladimírem Kořínkem, Rudolfem Zahradníkem, Petrem Čepkem, Helenou Illnerovou, Karlem Štulíkem a Václavem Pačesem. Všichni jsou přírodovědci, i když každý z jiného oboru, tři z nich byli děkany Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (V. Kořínek, P. Čepek, K. Štulík), tři zase předsedy Akademie věd ČR (R. Zahradník, H. Illnerová, V. Pačes). Kniha poskytuje svědectví těchto osobností o vlastní práci, o životních zkušenostech a postojích, o vztahu ke společenské a politické realitě.