Dokument, jehož cílem je upozornit autory na problém tzv. predátorských odborných časopisů, zveřejnila dnes Masarykova univerzita. Reaguje tak na rozšiřující se fenomén, který ohrožuje systém vědeckého publikování.



Ve dnech 3. a 4. 12. 2015 se uskutečnilo výjezdní zasedání GA ČR za přítomnosti představitelů Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, Akademie věd ČR, Rady vysokých škol, Technologické agentury ČR, vědecké rady GA ČR, kontrolní rady GA ČR a oborových komisí GA ČR. Jedním z bodů programu zasedání bylo projednání připomínek, které na základě podnětů z jednotlivých panelů shromáždili předsedové oborových komisí. Reakce předsednictva na připomínky je uvedena v přiloženém dokumentu.


Věda už dávno není skleníková květinka, k níž nikdo nemůže. Laboratoře, respektive jejich osazenstvo se otevřelo světu, přednáší, komunikuje na internetu a promlouvá k lidem o své cestě za poznáním. Avšak nejen to. Přírodovědci, lékaři, matematici se čím dál víc zapojují do debat o podobě společnosti, v níž žijí. Jejich názorům občané naslouchají, neboť hodně vědí, přečetli mnoho knih, stýkají se s nejbystřejšími mozky planety. Dělají totéž i politici? Ve světě možná, ale co u nás? I o tom jsme si na prahu nového roku povídali s předsedou Akademie věd ČR Jiřím Drahošem.


O vědeckých časopisech, které nehrají poctivou hru, a jak se jim vyhnout píše prof. Jan Trka, proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium.


Českou vědou hýbou predátorské časopisy. Jde o vědecky se tvářící, ale pod slupkou pochybné časopisy. Podrobnosti o tomto fenoménu lze najít na wiki a nebo zde. Publikování v těchto časopisech se ve světě i u nás stává neblahou expandující praxi. Podhoubím je skutečnost, že si mnoho vlád, institucí a pracovišť zjednodušuje práci a místo náročného hodnocení vědecké práce se spoléhá na pohodlnější, odborný vhled a zodpovědnost nevyžadující sčítání počtu vědeckých výsledků a citací.


Jak nejlépe vysát miliony z veřejných peněz na českou vědu? Vědec Univerzity Karlovy a milovník upírů Wadim Strielkowski přišel na to, že stačí psát jeden článek za druhým.


Plány na vznik ministerstva pro vědu, které jsou součástí věcného záměru nového zákona o výzkumu, stále narážejí na kritiku napříč akademickým, univerzitním i podnikovým výzkumem. Oponenti například tvrdí, že Grantová a Technologická agentura ČR ztratí politickou nezávislost a že se odvádí pozornost od řešení současných problémů české vědy. Zřízení nového ministerstva nemá podporu jak u opozice, tak u části koalice, přestože by pravděpodobně začalo fungovat až s příští vládou.


Několikaletá zkušenost ukázala, že navázání institucionální podpory na výsledky dle CEP vede k účelovému chování aktérů a nepřináší potřebné efekty. Jedním z nejzávažnějších problémů celého systému podpory výzkumu a vývoje a inovací v České republice je jeho správné hodnocení.


Věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, který má zredukovat roztříštěnost institucí v oblasti VaVaI se může stát předmětem koaličního sváru.


Nízké a navíc rozkolísané financování nových výzkumných center může být vážnou hrozbou pro fungování celého systému výzkumu v České republice. Řekl to předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš v projevu na zasedání Akademického sněmu. Pokud bude i nadále málo peněz na jejich udržitelnost, musela by podle něho Akademie věd výrazně zredukovat peníze pro svá pracoviště. Omezit by podle Drahoše musela i své projekty, které vznikají v rámci nové strategie AV ČR. Ta má přitom podle Drahoše už velkou odezvu mezi podnikateli a ve státní správě.