V diskusích kolem hodnocení českého výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) se s velkou frekvencí objevuje pojem “kafemlejnek”. Je tak posměšně označován před téměř deseti lety přijatý systém, ve kterém je každému výsledku (vědecké publikaci, knize, patentu, ...) přiřazen určitý počet bodů...



Ve čtvrtek 15. prosince v 9.30 hodin se v Národním domě na Vinohradech sejde Akademický sněm AV ČR. V pořadí XLIX. zasedání představí uchazeče na funkci předsedy AV ČR, následovat bude volba kandidáta, který bude navržen na jmenování předsedou AV ČR pro funkční období 2017–2021. Projednávat se bude Koncepce rozvoje činnosti AV ČR, návrh rozpočtu na rok 2017 a návrh na úpravu Etického kodexu výzkumných pracovníků v AV ČR.


Vědci z ekonomického ústavu CERGE-EI připravili studii, jak predátorské žurnály otiskující za peníze i odpadkovou vědu pronikají do uznávané databáze článků Scopus.


Veřejnoprávní Česká televize připravuje pro příští rok do vysílání sérii pořadů o české vědě, které budou popularizovat nejen úspěchy v nejrůznějších vědních oborech, ale také slavné i méně známé české vědce. Na středeční tiskové konferenci 16.11. v prostorách Akademie věd projektu vyjádřil podporu také místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.


Oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu či transformace financování výzkumných organizací směrem k výraznější finanční jistotě jejich rozvoje - takové zásadní změny současného systému přináší Metodika hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, kterou Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila 25. listopadu 2016. Dokument míří do meziresortního připomínkového řízení, posléze jej projedná Vláda České republiky. Jak uvedl místopředseda vlády pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek, klíčoví aktéři vědeckovýzkumného prostředí se dlouhodobě shodují, že je třeba změnit systém hodnocení výzkumných organizací, který dosud oceňoval především kvantitu výsledků výzkumu: „Nové zásady hodnocení povedou k efektivnějšímu a transparentnějšímu rozdělování veřejných peněz, ocenění kvality a rovněž přispějí ke zvýšení odpovědnosti."



I když houby rodu Coprinus (hnojník) nejsou obecně doporučovány k jídlu pro možný obsah koprinu - látky, která se v lidském těle metabolizuje na 1-aminocyklopropanol, způsobující nesnášenlivost s alkoholem, je hnojník nasetý považován za jedlou houbu (Boa, 2004).




Obecně prospěšná společnost Czech National Team (CNT o.p.s.), kolektivní člen České astronomické společnosti, vyzývá širokou veřejnost k zapojení se do projektu Asteroids@home. Jedná se o zajímavý astronomický projekt, jehož cílem je získat fyzikální modely co největšího počtu planetek z aktuálně dostupného množství naměřených fotometrických dat. Při dostatečném množství kvalitních informací se očekává odvození modelů pro desítky tisíc planetek. To dramaticky změní pohled na populaci malých těles naší Sluneční soustavy a přispěje k lepšímu pochopení dynamiky a fyzikálních vlastností těchto těles. Tak můžeme získat jednak poznatky o tom, jaký vesmír kolem nás byl před několika miliardami let, ale také o tom, co nás čeká v budoucnu.


Dne 14. 11. 2016 byla zprovozněna www aplikace „SKV", která je určena pro sběr údajů pro Pilíř II. v rámci Metodiky 2013. Lhůta pro předávání údajů je stanovena na 6 týdnů (do konce roku 2016) a konečný termín pro jednotlivé výzkumné organizace stanoví poskytovatel jejich podpory na rozvoj výzkumných organizací.


Metodiku hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, která přinese zásadní změnu stávajícího systému, schválila na svém dnešním zasedání Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).




Čeští astronomové zaznamenali jubilejní objev. 1000. proměnnou hvězdu objevil Ing. Pavel Cagaš ze Zlína. Ne všechny hvězdy svítí stále stejně. Jasnost některých hvězd se v čase mění, někdy i dost výrazně. Takové hvězdy nazýváme proměnné.