Ibišek (Hibiscus L., Malvaceae) neboli čínskou růži zná jako pokojovou rostlinu každý. Na světě roste asi 200 druhů ibišků, a to ve východní Indii, Číně a tropické Africe. Nejznámější je bezpochyby Hibiscus rosa-sinensis L., keř s vejčitě zašpičatělými listy a velkými výraznými květy.
Paleobiolog Maria McNamara se svými kolegy z Yale University určil studiem zkamenělin motýlů a můr zbarvení jejích křídel.
Zažijte rostlinnou biologii jinak, než jak ji znáte z učebnic. Bavte se a poznávejte! Interaktivní a hravá výstava ROSTLINNÉ HRÁTKY vás vtáhne do světa buněk, poodhalí tajemství DNA nebo prozradí, jak rostliny vnímají své okolí.
Týden vědy a techniky vám přináší on-line přenosy a záznamy vybraných přednášek. Po uskutečněné přednášce naleznete v archivu záznam, ke kterému se můžete kdykoli vrátit.
Důvodem proč má klobouk muchomůrky červené (Amanita muscaria) tak krásnou červenou barvu, je přítomnost pigmentu zvaného muscarufin. Ten byl z muchomůrky izolován v roce 1930 německými chemiky Köglem a Erxlebenem. Jedná se o karboxylovou kyselinu, derivát p-benzochinonu.
Doktor Péter Szabó z brněnského oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu Akademie věd ČR získal prestižní startovací grant od Evropské výzkumné rady (European Research Council), podporující významné vědce a jejich projekty v oblasti hraničního výzkumu.
Malé peptidy s antibakteriálním účinkem jsou účinným nástrojem řady bezobratlých živočichů před patogenními mikroorganismy. Dnes jsou předmětem velkého zájmu chemiků a biologů, kteří v nich vidí potenciální možnosti pro využití v medicíně. Nedávno byly antibakteriálně účinné peptidy izolovány také z mořského mnohoštětinatého červa Arenicola marina (pískovník rybářský).
Téměř pět tisíc kaktusů a sukulentů je od dnešního dne vystaveno v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK v Praze Na Slupi.
Šanta kočičí (Nepeta cataria L.) je vytrvalá bylina z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité). Stejně jako další druhy této čeledi obsahuje i šanta velké množství aromatických látek. Rostliny jsou 30-70 cm vysoké, mají čtyřhranné pýřité lodyhy. Listy jsou vstřícné, s trojúhelníkovou čepelí, na okraji nepravidelně pilovité, pýřité. Květy jsou v koncových lichoklasech, nažloutle bílé nebo namodralé či nafialovělé.
Biologové chtějí vytvořit dinosaura úpravou dnešních kuřat. Nejsou sice tak blízko u cíle, jak by se mohlo zdát ze zpráv, ale jejich práce stojí za pozornost. A ještě spíše kvůli nám lidem než kvůli dinosaurům.
 |
O nás...webmasterProgrammed by: MathAn Praha s.r.o. |  |
