Průvodce informacemi o vědě a výzkumu
AktualityOdkazyČlánkyUdálostiKnihyZ médiíDatabáze odborníkůHodnocení vědy
Hledej
Hledá v rámci
sekce: Aktuality Vypnout filtr
obor: Biologie Vypnout filtr
Octomilka obecná
Vědci objevili genetický základ citlivosti na bolest

Jaká je skutečná příčina bolesti? Vědci identifikovali klíčový gen související s vnímáním bolesti, díky kterému lidé nemají příliš silné akutní bolesti a netrpí tak často chronickými bolestmi po operaci. Gen alpha2delta3 vědci vypátrali při studiích prováděných na zvířecích modelech. Byl nalezen u lidí, myší a octomilek, a má u všech podobnou funkci - ovlivňuje vnímání bolesti.

Dina Velichová, 10.12.2010
Impatiens sakeriana s třepotajícím se strmidilem (zdroj obr. http://www.sciencemag.org/)
Starosvětské rostliny přiměly třepotat Africké strdimily

Již od dob Charlese Darwina probíhá výzkum rostlin přizpůsobených na opylování ptáky. Do dnešní doby se však ve starém světě nenašla žádná rostlina, která by se přizpůsobila na třepotavý let ptačích opylovačů tak, jak je to dobře známo u mnoha rostlin opylovaných novosvětskými kolibříky.

S.F., 9.12.2010
Cesmína ostrolistá
Obsahové látky cesmíny ostrolisté

Cesmína ostrolistá (obecná) (Ilex aquifolium L.) je keřovitá rostlina z čeledi cesmínovitých (Aquifoliaceae). Tato cesmína patří mezi neopadavé druhy.

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., Jiří Bielavský, 30.11.2010
Kvetoucí rostlina Musella lasiocarpa (zdroj obr. http://www.ueb.cas.cz/)
Nejvzácnější „banán“

Tato rostlina vykvetla v Olomouci, ve skleníku Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Vědci ji tam ale nepěstují na okrasu. Pomáhá jim při výzkumu, který je důležitý pro pěstitele banánů. Rostlina na snímku se jmenuje Musella lasiocarpa. Je asi 60 cm vysoká a má opravdu atraktivní květenství. Nápadné jsou hlavně velké žluté listeny, v jejichž úžlabí vyrůstají květy.

S.F., 25.11.2010
Indolové alkaloidy
Nové indolové alkaloidy z bakterie Dermacoccus abyssi z Mariánského příkopu

Mnohé výzkumné skupiny se dnes orientují na využití potenciálu mořských organismů jako zdroje pro odhalování chemických sloučenin, které by mohly být použity k vývoji nových léčebných postupů u rakoviny, zánětů, infekcí a parazitárních onemocnění. Takovým zajímavým mořským organismem je bakterie Dermacoccus abyssi, nalezená v bahnu odebraném z Mariánského příkopu – nejhlubšího místa na Zemi, 10 916 m pod hladinou Tichého oceánu.

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., 18.11.2010
Netopýr
Vědci zjistili, že plíseň ohrožující netopýry se vyskytuje nejméně u desetiny našich netopýrů

S unikátním nálezem velkého množství netopýrů zimujících na našem území, kteří jsou nakaženi tzv. geomykózou, tj. plísní Geomyces destructans, přišli čeští a slovenští vědci. Tým odborníků pod vedením Natálie Martínkové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně a Ivana Horáčka z Přírodovědecké fakulty UK v Praze odhaduje, že touto houbou spojovanou s tzv. syndromem bílého nosu, který už způsobil hromadný úhyn netopýrů v Severní Americe, může být postižena i více než desetina našich netopýrů.

S.F., 8.11.2010
Ilustrační foto
Čeští vědci odhalili tajemství stability DNA

Brněnští vědci objevili dosud neznámý genetický mechanismus. Objev může přispět k vývoji nových postupů v léčbě onkologických onemocnění či vést k výzkumu zpomalení stárnutí.

S.F., 8.11.2010
Spot TVT 2011
Spot festivalu Týden vědy a techniky

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je nejrozsáhlejší vědecký festival v České republice. Koná se každoročně na počátku listopadu a v roce 2010 bude realizován již 10. ročník. Studenti a učitelé středních škol i široká veřejnost mají možnost nahlédnout do mnohých laboratoří a knihoven a poznat „jak se dělá věda".

S.H., 26.10.2010
Borovice dlouhověká
Nejstarší stromy světa

Ve srovnání s živočichy, kteří se dožívají maximálního věku přes 200 let, jsou rostliny, mezi nimi pak stromy, minimálně o řád vpředu. Regulérní stromy, tedy pravidelně rašící, mají světového rekordmana v baobabu (Adansonia) ze severní oblasti Jižní Afriky s věkem 6000 let.

Prof. Dr. Arnošt Kotyk, Fyziologický ústav AV ČR, 26.10.2010
Pseudomonas aeruginosa
Naděje pro pacienty s cystickou fibrózou

Vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny, který vzniká v rámci evropského projektu Biomedreg na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, se podíleli na výrazném úspěchu v boji se smrtelnou cystickou fibrózou.

Vladimír Mišauer, 11.10.2010
strana 15/40celkem 391 položek