Jedním z nejvýznamnějších průvodních jevů současného působení člověka na životní prostředí jsou celosvětové změny v rozšíření rostlinných a živočišných druhů v důsledku jejich úmyslného či neúmyslného přemísťování mimo oblasti jejich původního rozšíření. Invaze těchto nepůvodních druhů mají v mnoha případech značný negativní dopad (tzv. impakt) na místní společenstva a ekosystémy.

Jedním z témat, které ekologové s napětím sledují, je samovolné šíření nepůvodních rostlin v krajině. K těm nejznámějším v České republice patří trnovník akát, jenž v některých oblastech vytváří nepropustné souvislé „lesy“ a hubí původní porost.

Vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně již bezmála měsíc pracuje na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Průběh expedice i nadále ovlivňuje zamrzlý průliv, kvůli kterému byl obtížný už samotný přesun na základnu. I za ztížených podmínek však vědci pokračují ve výzkumech místního klimatu, vegetace či ledové pokrývky.

Necelá půlhodina v lehce kyselém roztoku má stačit k tomu, aby myší buňky téměř zázračně omládly. Objev japonských vědců otevírá nové možnosti v biotechnologiích, včetně výroby náhradních orgánů z pacientovy tkáně či výrazně zjednodušeného a dokonalejšího klonování. Na metodě pro lidské buňky už se pracuje.

Dlouho očekávaný třetí díl monografie o sinicích, po němž volali vědci i odborníci z praxe z celého světa, vyšel v nakladatelství Springer Spektrum v rámci ediční řady Süsswasserflora von Mitteleuropa. Autorem tohoto anglicky psaného jedenáctisetstránkového díla je profesor Jiří Komárek z Centra pro algologii Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích.