Výzkumný tým v čele s Vladimírem Kořínkem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevil gen, který hraje důležitou roli pro normální funkci kmenových buněk střeva a jehož poruchy přispívají ke vzniku nádorů.
Graptopetalum paraguayense E. Walther je sukulentní rostlina z čeledi Crassulaceae (tlusticovité). Rostliny jsou křovitého vzrůstu, se vzpřímenými, později poléhavými stonky, které jsou na konci zakončené růžicí široce kopinatých šedavě ojíněných dužnatých listů. Květy jsou zvonkovité, bílé, často s červenými skvrnami na korunních lístcích. Velmi snadno se pěstuje i množí. Rostlina pochází z Mexika (Ježek a Kunte, 2005).
Česko patří k evropským zemím, které mají velmi vhodné podmínky pro návrat ohrožených zubrů do volné přírody. Uvádí to odborníci, kteří představili studii Návrat zubra evropského do České republiky. Tu vydala ochranářská společnost Česká krajina ve spolupráci s experty Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské Univerzity České Budějovice a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a pražského primátora doc. Bohuslava Svobody se ve dnech 5.-7. února 2013 uskuteční v krčském areálu Akademie věd ČR 89. Fyziologické dny (FD) v Praze.
Do roku 2020 zhorší stromy pěstované na palivo znečištění ovzduší natolik, že to zabije 1400 lidí ročně, uvedli ve své zprávě v odborném tisku britští vědci. Lukáš Fischer z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK v Praze to tak černě nevidí.
Sang whang je název houby, pod kterým je známa na Tchajwanu. Její latinský název je Phellinus linteus (Berkeley et M. A. Curtis) (ohňovec brázditý). Je to stopkovýtrusá dřevokazná houba parazitující na moruších a v asijské tradiční medicíně je velmi ceněna (Zhu et al., 2008).
Muzeologům z brněnského Mendelova muzea se podařilo v USA vypátrat další artefakty, jež se váží k životu génia.
Ve čtvrtek 29. listopadu byla v Muzeu Lamberská stezka v Žihobcích zahájena výstava "Netopýři", která přibližuje tajemný a rozmanitý svět těchto létajících savců. Fotografická výstava připravená Českou společností pro ochranu netopýrů doplněná drobnými exponáty bude návštěvníkům k dispozici do 28. února 2013.
Viry jsou nitrobuněční parazité. Potřebují buňky hostitelského organizmu, kde se mohou pomnožit (často za cenu zničení hostitelských buněk), aby se mohly dále šířit prostředím a hledat nové hostitelské buňky. Viry tak známe především jako vyvolavatele různých infekčních chorob člověka, zvířat nebo rostlin.
Na Šumavě by se měl ochraňovat celý ekosystém, nejenom vybrané druhy. Tento přístup prosazuje tým prof. RNDr. Pavla Kindlmanna, DrSc., pracovníka Přírodovědecké fakulty UK i Akademie věd ČR v monografii Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody.
