Tak odlišní a přece jednoho druhu
Jak se dá dělat biologie v počítači
Přednáška pro středoškolské studenty z cyklu Nebojte se vědy. Přednášet bude Mgr. Jan Pačes, PhD. (Ústav molekulární genetiky AV ČR).
Ve zkratce by se slovo bioinformatika dalo přeložit jako „biologie in silicio", nebo-li biologie v počítači. Bioinformatika jako obor se snaží o totéž, co dělá každá živá buňka dnes a denně – tedy přečíst genetickou informaci, porozumět jí a použít ji. Tomuto zdánlivě přímočarému a jednoduchému procesu zatím nerozumíme natolik, abychom ho dokázali v počítači rutinně používat, ale o to napínavější je sledovat, kam až současná věda postoupila. Studenti si poslechnou informace o tom, jak se čte a zpracovává genetická informace a co se z přečtených genomů dozvídáme o různých organismech, zejména pak o člověku.
Rys ostrovid
Přednášku s podtitulem Návrat do naší přírody po sto letech pronese Jaroslav Červený. Bude věnována návratu rysa do volné přírody u nás, který názorově rozděluje společnost.
Přednáška patří do cyklu přednášek autorů časopisu Vesmír s názvem Xenopus.
Obrat Evropy ku geneticky modifikovaným potravinám
Přednášku pronese prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc. Následovat bude přednáška prof. MUDr. Jiřího Heřta, DrSc. "Zpráva o 12. kongresu evropských skeptiků".
Přednášky patří do cyklu Věda kontra iracionalita.
What are all these Archaea doing in the water column?
Život ve lžičce vody - aneb Co nového v mořské mikrobiologii
Přednášku, která patří do cyklu přednášek autorů časopisu Vesmír s názvem Xenopus, pronese Michal Koblížek.
Zoologické dny Brno 2006
Rostlinstvo severní části Korejského poloostrova
Přednáška pro středoškolské studenty z cyklu Nebojte se vědy. Přednášet bude RNDr. Jiří Kolbek, CSc., DSc. (Botanický ústav AV ČR).
V létech 1986–1990 pracoval společný tým československých botaniků v severní Koreji. Cílem bylo poznání rostlinstva a flóry tohoto „bílého místa“ na mapě. Metodami rostlinné sociologie se podařilo nově popsat desítky rostlinných společenstev a doložit je poznanými ekologickými podmínkami. Výsledkem je asi 25 vědeckých článků a knižní publikace o lesích severovýchodní Asie, která vznikla ve spolupráci s 20 vědci z osmi zemí.








