Půl století vědecké činnosti Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Kulaté jubileum si letos připomíná Ústav živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) Akademie věd ČR - 50 let od zahájení své vědecké činnosti. Její hlavním podstatou je studium unikátních vlastností divokých, domácích i laboratorních zvířat.
Exotický jehličnan pomáhá ničit nádorové buňky
Objev českých molekulárních genetiků
K hledání Svatého grálu někteří vědci přirovnávají hledání účinného léku proti rakovině, který by kromě úspěšného vymýcení nádorových buněk neměl pokud možno žádné, nebo měl jen minimální vedlejší účinky pro organismus. A na rozdíl od Indiany Jonese, který ve filmu Poslední křížová výprava Svatý grál opravdu našel, vědecká komunita zatím takové štěstí neměla. Výrazným posunem k tomuto vysněnému cíli by mohl být objev badatelů z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, jenž byl v těchto dnech publikován v on-line verzi mezinárodního odborného časopisu Apoptosis (viz abstrakt).
Bavlna se zvláštním potahem pomáhá získat v poušti vodu z mlhy
Výzkumníci eindhovenské University of Technology (TU/e) společně s výzkumníky hongkongské Polytechnic Unuiversity (PolyU) vyvinuli zvláštní způsob zpracování bavlněných látek, který umožňuje látce absorbovat přebytečnou vlhkost z mlhy v objemu představujícím až 340% hmotnosti látky. Čím je tato „polymerem potažená" bavlna tak zajímavá? Tím, že při vyšší teplotě nashromážděnou vlhkost uvolní. Tato vlastnost činí z takto upravené bavlněné látky potenciální řešení problému se zajišťováním vody v pouštních oblastech - například pro zemědělské účely.
České zařízení na nanovlákna vyvolalo zájem v Tokiu
Východočeská firma Contipro Biotech představila ve světové premiéře své nové zařízení pro výrobu nanovláken s názvem 4SPIN. Přístroj je určený na výzkum využití nanovláken vhodných pro aplikace v mnoha oblastech průmyslu, je schopen vytvářet nanovlákna ze syntetických i přírodních polymerů a umí tvořit nanovlákna v přesném uspořádání. To vše s možností produkovat nanomateriály v čistém prostředí.
Špičkový odborník se stal ředitelem projektu BIOCEV
K 1. lednu 2013 se ředitelem projektu BIOCEV stal Pavel Martásek. Významný český badatel v oblasti biomedicíny uspěl v náročném mezinárodním výběrovém řízení. Je absolventem Univerzity Karlovy v Praze, má mnohaleté zkušenosti s výzkumem a jeho organizací ve významných výzkumných centrech ve Francii, USA a v Japonsku. Profesor Martásek chce realizovat prvotní vizi projektu, kterou je vybudování centra excelentního výzkumu jako integrální součásti evropského výzkumného a výukového prostoru a zároveň garantovat rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
Nová „past“ na škodlivé i užitečné molekuly v našem metabolismu je v provozu ve Fyziologickém ústavu AV ČR
Několik výzkumných týmů ve Fyziologickém ústavu AV ČR v.v.i. se systematicky a úspěšně snaží o lepší poznání podkladů kardiovaskulárních onemocnění, dědičných poruch metabolismu i chorob souvisejících s obezitou. Výsledky těchto výzkumů mají přímý vliv na naše stravování a délku života a jejich snažení zasluhuje plnou podporu.
Měření českých vědců dokumentují trendy globální změny: Oxid uhličitý překračuje znepokojivou úroveň
Vědci z brněnského Centra výzkumu globální změny Akademie věd (CzechGlobe) zaznamenali nárůst obsahu oxidu uhličitého (CO2) v ovzduší nad hranici, kterou mnozí označují za znepokojivou.
OPT skener odhalí i skrytá onemocnění
Zahájení provozu unikátního přístroje ve FGÚ AV ČR
Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvede slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 ve 14 h v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová. Hlavním úkolem tohoto přístroje je vytvářet trojrozměrné obrázky a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů. Jde například o embrya, drobné vyvíjející se orgány, celé drobné živočichy nebo části lidských těl, listy, plody a rostlinná pletiva.
Invazní škeble převrací role mezi hostitelem a parazitem
Článek českých vědců v Biology Letters
Přirozenou rovnováhu v povodích českých řek v posledních letech narušuje rychlé šíření vetřelce z východu - sladkovodní škeble asijské (Anodonta woodiana). Důvodem je schopnost jejích larev parazitovat téměř všechny druhy ryb, a to i ty, které samy parazitují jiné škeble. Toto převrácení rolí mezi hostitelem a parazitem odhalil výzkum vedený doc. Martinem Reichardem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Práce byla nyní publikována v mezinárodním odborném časopisu Biology Letters.
Mitóza: nová technika přináší překvapivá odhalení v oblasti dělení buněk
Vědci z California Institute of Technology (Caltech) získali první kvalitní trojrozměrné obrázky buněk zachycených v okamžiku buněčného dělení. Pozorování získaná prostřednictvím vysoce výkonných zobrazovacích technik v kombinaci s novou metodou řezu vzorků buněk ukazují, že jedna z typických fází mitózy může v některých buňkách probíhat výrazně jinak.
 |
O nás...webmasterProgrammed by: MathAn Praha s.r.o. |  |
