Úsloví, že žádné dvě sněhové vločky nejsou stejné, je zřejmě pravdivé
John Roach
Naděje na nalezení dvou zcela stejných sněhových vloček je podle vědců prakticky nulová. Proč? Podle newyorské spisovatelky Mariany Gosnellové je odpověď možné najít ve způsobu, jakým sněhové vločky vznikají a jak se dostávají na zem. Tento proces je popsán v její knize nazvané "Led: charakter, minulost a využití úžasné hmoty".
Biomasa jako součást energetické strategie ČR a EU
Rada pro popularizaci vědy AV ČR uspořádala 12.3.2009 tiskovou konferenci s tematikou využití biomasy. V článku si mů příspěvky, které zazněly a které se dotýkají této problematiky: Zemědělské plodiny pro energii (Ing. Sergej Usťak, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha), Rychle rostoucí dřeviny jako energetické plodiny (Ing. Jan Weger, PhD., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice), Využití biomasy z pohledu ČEZ., a. s. (Mgr. Markéta Řízková, ČEZ, a.s.), Biomasa z mikrořas jako potenciální zdroj biopaliv (Doc. RNDr. Jiří Masojídek, CSc., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Třeboň).
Objev vědců z Ústavu experimentální botaniky AV ČR pomůže lépe pochopit klíčové děje při rozmnožování rostlin
Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v. v. i., a dalších českých institucí popsali složení speciálních částic, které jsou důležité pro rychlý růst pylových láček. Láčky vyrůstají z pylových zrn po opylení květu a zprostředkují oplodnění vajíčka. Výzkum ukázal, že studované částice hrají mnohem významnější roli, než se biologové dosud domnívali: zřejmě zajišťují tvorbu i další úpravy bílkovin a jejich přesné umístění uvnitř láčky. Molekulární útvary se srovnatelnými funkcemi byly zatím nalezeny pouze v nervových buňkách živočichů. Objev pomůže lépe pochopit klíčové děje při rozmnožování rostlin.
Komáři před pářením vydávají zvuky hrající roli v milostné předehře
Vědci už nějakou dobu vědí, že pískot komárů patří k jejich milostné předehře. Podle nového výzkumu odborníků z Cornellovy univerzity samci a samičky před pářením mávají křídly a nastavují tón vydávaného zvuku tak, aby vytvořili dokonale sladěný duet těsně před kopulací.
Projekt HERMES pomáhá stárnoucí populaci zvládat ztrátu paměti
Tím jak stárneme, začíná se nám zhoršovat naše paměť, zapomínáme jména, horko těžko si vybavujeme nedávnou konverzaci a příliš často zapomínáme na sjednané schůzky a úkoly. Evropští výzkumníci pracující v projektu HERMES (Kognitivní podpora a průvodce pro aktivní stáří) využívají informační a komunikační technologie (ICT) k vytvoření uživatelsky příjemného systému, který by poskytl starším lidem určitou podporu při ztrátě paměti a zároveň jim nabídl cvičení pro její zlepšení. Projektu HERMES byla přidělena částka 2.82 milionů eur financovaných z ICT tématu sedmého rámcového programu (FP7, Theme of the Seventh Framework Programme).
Archeologie pravěkých Čech
Archeologický ústav AV ČR, Praha vydává osmidílnou Archeologii pravěkých Čech. Dosud nejrozsáhlejší osmidílné kompendium o českém pravěku shrnuje současné vědomosti, podává přehled pramenů, kladených otázek i názorů na interpretaci získaných dat. Předvádí, na co lze navázat, které přístupy se jeví jako perspektivní a do kterých oblastí by měly směřovat nové badatelské projekty a projekty památkové péče.
Češi objevili nový způsob, jak hormony řídí vývoj rostlinných orgánů
Na výzkumu se podílel Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. Čeští biologové objevili dosud neznámý mechanismus řídící vývoj stonků a kořenů, které rostliny vytvářejí náhradou za zničené části svého těla. Vědci zjistili, jak se vzájemně ovlivňují hormony auxin a cytokininy, jež rozhodují o osudu nově vznikajících orgánů. Výsledky jsou vědecky velmi cenné. V budoucnu by navíc mohly pomoci například při šlechtění plodin, které lépe zakořeňují nebo rychleji obnovují růst po poškození.
Změny podnebí mají vliv na výskyt cholery
Cholera je onemocnění, při kterém, jde-li o těžkou variantu choroby, může dojít ke smrti během několika málo hodin. Původcem této nemoci je bakterie Vibrio cholerae. V roce 2004 podle záznamů Světové zdravotnické organizace zemřelo na choleru 2345 lidí a 101 383 bylo touto chorobou nakaženo, z toho 95 000 v Africe.
Průlom v luštění dědičné informace pšenice
Docent J. Doležel a členové jeho týmu (J. Šafář, H. Šimková) dosáhli vynikajícího úspěchu. Jejich originální metoda třídění chromozómů umožnila vytvořit „mapu" chromozómu 3B pšenice. Jde o první krok na cestě k přečtení kompletní genetické informace této strategické plodiny. Výsledky byly publikovány v Science, jednom z nejlepších vědeckých časopisů.
Přístup těch nejchudších k pitné vodě
Více než jeden ze šesti lidí na celém světě, tzn. přibližně 1.1 miliarda lidí, nemá přístup k pitné vodě. Podle analytiků se voda stane v budoucnu ještě vzácnější, a proto se více a více zabývají vizí, že lidstvo čekají války o vodu. Jedním z možných řešení v rozlehlých částech Afriky a Asie je vytvoření malých decentralizovaných zařízení čistících vodu s autonomním zásobováním energií. Tato centra mohou pomoci přeměnit slanou mořskou vodu nebo poloslanou vodu na čistou pitnou vodu pro nejbližší obyvatele.
 |
O nás...webmasterProgrammed by: MathAn Praha s.r.o. |  |
