Navrhlo ji 40 z 54 ústavů Akademie věd a na sněmu byla jasně zvolena nástupkyní Jiřího Drahoše. „V žádném případě bychom nesouhlasili, aby rozpočtová kapitola AV spadla pod plánované ministerstvo výzkumu," říká biochemička Eva Zažímalová. S kolegy se obává eventuálních politických tlaků.



Nový systém hodnocení výzkumných organizací se zaměří také na jejich dlouhodobé strategie.


Nové zásady hodnocení výzkumných organizací od roku 2017, které přinesou velké změny stávajícího systému, schválila vláda na svém zasedání ve středu 8. února. Metodiku hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací předložil místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.


Mnoho analýz kritizuje chabou spolupráci škol či ústavů s byznysem. Odlišný pohled nabízí studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV v rámci institutu CERGE-EI.


Jeffrey Beall, the University of Colorado Denver librarian who has since 2008 chronicled "potential, possible, or probable" predatory publishers, has - at least for now - pulled the plug on his influential, and at times controversial, site.


Navrhly ji čtyři desítky z 54 ústavů Akademie věd a na sněmu byla jasně zvolena nástupkyní Jiřího Drahoše. Po prezidentově podpisu začne jednat i s politiky. „V žádném případě bychom nesouhlasili, aby rozpočtová kapitola Akademie věd spadla pod plánované ministerstvo výzkumu," říká biochemička Eva Zažímalová. S kolegy se obává eventuálních politických tlaků.


Současný systém hodnocení vědy je založen na kvantifikaci počtu publikací a jejich ohlasů. Slouží k tomu dvě největší citační databáze – americký Web of Science a jeho mladší, evropský protějšek Scopus. Citační databáze zaznamenávají vzájemné ohlasy vědeckých prací. V základním pricipu jde o to, že pokud je vědecká publikace dalšími vědci hodně citovaná, znamená to, že má na odbornou komunitu velký dopad. To, že je některý vědecký časopis zařazen v jedné z těchto databází, bylo do nedávna považováno za značku kvality a vysoké úrovně.


V předchozím příspěvku jsem krátce okomentoval legislativní rej kolem vládní novely zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, kterou poslanecká sněmovna schválila 25. května 2016 jako zákon 194/2016 Sb. s platností od 1. 7. 2016. To, co se kolem této novely děje, je smutnou ilustrací bezradnosti vlády ve věci, která vyžaduje znalost souvislosti právních norem EU v oblasti výzkumu a vývoje s našimi národními právními normami.


Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém listopadovém zasedání schválila novou metodiku hodnocení výzkumu (tzv. Metodika 17+) a odeslala ji do meziresortního připomínkového řízení. Po mnoha letech diskusí a utracených mnoha desítkách milionů korun z evropských fondů (původní rozpočet tzv. IPn Metodika byl plánován na cca 110 mil. Kč) je konečně k dispozici oficiální dokument, který má být předložen ke schválení vládě. Všimněme si zde několika momentů, zejména z pohledu vysokých škol.

