Mytická zvířata jsou z hlediska psychologie a kulturní antropologie mnohem zajímavější než zvířata „reálná", tvrdí jeden z autorů knihy Zvířecí mýty a mytická zvířata, ve které se sešly studie o zvířecích mýtech a mytických zvířatech v umění a slovesnosti dalekých zemí, od Indie přes Tibet a Vietnam po Čínu, Koreu a Japonsko.

Americký historik John Lucacs (nar. 1924) v knize Na konci věků rozvíjí myšlenku, že novověk, který začal zhruba před 500 lety, rychle spěje ke konci. Nebo spíše již uvolňuje místo nové éře, jejíž rysy se však dosud plně nerozvinuly. Tento fakt - či spíše teze - nikoho nepřekvapuje, což je samo o sobě znakem změny, kterou Lucacs konstatuje.

Monografie Čínské písmo Lukáše Zádrapy a Michaely Pejčochové je první takto rozsáhlou publikací o čínském znakovém systému v češtině, kdy je čtenář uveden jak do charakteru čínského písma, tak do jeho dějin, a to i v souvislosti s jeho nejnovějším v‎ývojem. Nedílnou součástí knihy je též kapitola o čínské kaligrafii jakožto specifickém propojení písma a umění, které nikde jinde nedosáhlo takové provázanosti.

V monografii Vegetace České republiky najdeme kromě podrobného popisu floristické skladby, ekologie, dynamiky a rozšíření typů přirozené i člověkem ovlivněné vegetace i poprvé uveřejněné synoptické tabulky druhového složení a mapy rozšíření všech fytocenologických asociací naší vegetace.

Badatelé zabývající se dějinami vědy v době nacismu se obvykle zaměřovali na nacistickou destrukci vědy a porušování ryzích vědeckých hodnot. Rasová hygiena se naopak zabývá tím, jak vědci sami participovali na konstrukci nacistické rasové politiky, Robert N. Proctor ukazuje, že obecná představa o pasivní roli vědecké komunity, přinucené ke spolupráci s nacisty, selhává tváří v tvář historické realitě - že totiž mnoho politických iniciativ nacistů vzešlo z prostředí vědecké komunity a že lékař aktivně přispěli k tvorbě některých klíčových principů národněsocialistické politiky.