Monografie přibližuje čtenářům problematiku měnového vývoje v českých zemích od 2. pol. 18. století po současnost. Na základě přehledu jednotlivých měn, které se na našem území během uplynulých dvou a půl staletí vystřídaly, líčí hospodářský a sociální vývoj v českých zemích v průběhu našich moderních dějin. Detailně také zkoumá jednotlivá platidla, která v jednotlivých obdobích naší historie obíhala, i jejich uměleckou a sběratelskou hodnotu a pokouší se jejich reálnou kupní sílu přiblížit převody na dnešní relace. Kniha obsahuje i informace o cenách a mzdách v dané době, aby bylo možné si učinit konkrétní představu o tom, jakou roli v životě lidí peníze hrály a jak asi mohly vypadat jejich osobní a rodinné rozpočty

Slovník pokrývá současnou literární teorii – zhruba poválečnou, případně s odkazy na některé zásadní koncepty i dřívější, pokud jsou stále předmětem živé diskuse – prostřednictvím jak klíčových konceptů, tak užších, přesněji definovaných pojmů. Klíčová hesla mohou sloužit jako ucelená studie na dané téma, přičemž mnohdy je téma jako koncept ve slovníkovém formátu (ve svém celku a v různorodosti pojetí) u nás zpracováno poprvé. Kniha obsahuje 1018 hesel, v nichž jsou zahrnuty všechny podstatné přístupy, směry, koncepce i školy, které utvářely a utvářejí podobu současné literární teorie. Dominantní směry či badatelské přístupy jsou navíc pojednány v přehledu na konci práce.

Kniha podstatnou měrou reflektuje interdisciplinaritu literární vědy a časté přesahy do oblastí a disciplín, které se s ní stýkají. Mapuje hledání a zkoušení nových přístupů a možností literární vědy samotné; jeho cílem není podat jediný, pevný, „správný“ výklad pojmu, ale reflexi odborné diskuse v její trvající procesuálnosti. 

Slovník zaceluje mezeru, která dnes v české literárněvědné lexikografii existuje a již naléhavě pociťují především studenti filologických či uměnovědných oborů vysokých škol, ale i širší odborná veřejnost.

Kniha je souborem 56 medailonů osobností exaktních věd, díky nimž došlo v Evropě od poloviny 18. do konce 19. století k převratným změnám v nejrůznějších oblastech průmyslu. Čtenář se dozví, jakou měli hrdinové jednotlivých příběhů národnost, rodinné zázemí, kde získali vzdělání a za co jim vděčíme. V roce 1922 Albert Einstein napsal: „Vědeckým poznatkům se dá jistě porozumět i bez znalosti individuálního vývoje těch, kdo je odhalili. Jednotlivé kroky však při takovém objektivním vylíčení vypadají jako náhodné. Pochopení, jak byly možné, ba nutné, získá člověk teprve sledováním duševního vývoje jednotlivců, kteří měli na vývoji vědy rozhodující účast.“ To je také jedním z důvodů, proč tato kniha vznikla. Druhým je hledání odpovědi na otázku, jakou úlohu v tomto období sehrála fyzika, nebo naopak, jak průmysl prospěl fyzice.

Od vzniku pračlověka uplynulo několik milionů let, od vzniku zemědělství asi deset tisíc let. Velmi dlouhé období sběračství a lovu na jedné straně a období záměrné výroby potravin na straně druhé mají svá specifika a rozdílné druhy a množství pramenů. Specializace na archeologii a historii sama o sobě není dostačující, autorka pracovala také s materiálem paleobotanických, osteologickým, ale i etnografickým, přičemž i v tomto směru byla v pracovním styku s předními světovými odborníky. Tato kniha je už její čtvrtou o dějinách výživy a dovršuje cyklus poznání výživy a vaření od počátku lidstva do období národního obrození. Je věnována období nejdelšímu a na odbornost a rozsah speciálních znalostí nejnáročnějšímu.

Deník z cesty do východní Indie Roberta Challa, adresovaný jeho strýci a podporovateli, je zajímavým dokumentam o každodennosti zaoceánské plavby na sklonku 17. století. Bystrý pozorovatel Challe bezprostředním způsobem zaznamenává den po dni cestu z Francie přes Kapverdské ostrovy, mys Dobré naděje, Madagaskar, Maledivy, Srí Lanku, Indii do Bengálska a zpět, se zastávkou na Antilách v Karibiku. Popisuje nejen všední život na lodi, který z jeho jednotvárnosti vytrhují setkání s cizími loděmi a následně námořní souboje, ale především exotické končiny, charakter obvyvatel a jejich zvyky. Věcný styl jeho záznamů je prokládán úvahami, dokreslujícími způsob evropské reflexe těchto vzdálených zemí v době počínajícího osvícenství.