V publikaci Slova do hlíny vepsaná : mýty a legendy Babylónu autor shromáždil téměř všechny doposud známé akkadské (babylónsko-asyrské) a dvojjazyčné (sumersko-akkadské) mýty a legendy vyprávějící o stvoření světa a člověka, životě a skutcích bohů a činech pradávných panovníků a legendárních hrdinů, které byly tradovány v mezopotamské Babylónii a Asýrii a přilehlých regionech starověkého Předního východu v období 2. a 1. tisíciletí př. Kr. Nově pořízené překlady jsou doprovázeny úvody, které se snaží přiblížit kulturně historické okolnosti vzniku a působení oněch narativních skladeb a případně i jejich dalšího přežívání v pozdější antické, biblické a orientální tradici. Texty jsou doplněny poznámkami věcné i bibliografické povahy, které čtenáři osvětlí některé jednotlivosti a odkážou ho i na další literaturu, jejíž seznam je připojen na konci svazku. Pro snazší orientaci ve světě babylónských mýtů zde nalezne i výkladový slovník vlastních jmen, s nimiž se bude v jednotlivých příbězích hojně a opakovaně setkávat.

Kniha teatrologa Vladimíra Justa Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla (1945–1989) nejen v datech a souvislostech je svým encyklopedických charakterem vynikajícím nástrojem pro kontextové zkoumání nejen role divadla v totalitním státě, ale i českých kulturních dějin druhé poloviny dvacátého století. Představuje nejen vývoj českého divadla mezi lety 1945–1989 ve čtyřech kapitolách zabývajících se vztahem divadla a revoluce, divadla a stalinismu, divadla a uvolnění ve „velkých šedesátých“ a divadla a „normalizace“, ale je ojedinělá i důsledně kontextovým výkladem: v  obsáhlé Chronologii událostí, jejímž spoluautorem je divadelní bibliograf František Knopp, postihuje v širokém záběru souvztažnost divadla a politických i kulturních událostí nejen domácích, ale i světových.

Homérova Ilias líčí dramatickou epizodu ze závěru trojské války. Poté co uražený Achilleus odmítá účastnit se dalších bojů, zdá se, že Řekové, kteří již desátý rok obléhají hradby mocné Troje, utrpí porážku. Když ale padne Achilleův přítel Patroklos, nejslavnější hrdina antické mytologie se vrací do boje a v souboji na život a na smrt zabije Hektora, nejmocnějšího trojského bojovníka. O pádu Tróje je rozhodnuto.

Že Západ má v sobě, ve svém civilizačním úspěchu, již připraven svůj zánik - tato hrozivá, ale současně i temně přitažlivá myšlenka se vracela znovu a znovu, ve chvílích krizí různého druhu, celozápadních i lokálních i jen personálních, autorských. Vracela se v dílech vědeckých, myslitelských i literárních - a ovšem zvláště v dílech, v nichž se prvek odborný a umělecký různě prolínají a vzájemně potencují. Jedním z vůbec nejvlivnějších děl s tímto tématem se ve dvacátém století stala kniha Oswalda Spenglera Zánik Západu, která svým názvem vrací do hry onu prapůvodní významovost pojmu Západ, sugerující zánik, soumrak, tmu a smrt.

Průvodce Ledové Čechy Radka Mikuláše popisuje a zobrazuje zajímavosti a krásy, které zatím z velké části unikaly pozornosti. Ledové útvary jakožto cíl zimních výletů a estetických zážitků byly dosud omezeny výlučně na ledopády a zamrzlé vodopády. Autor průvodce objevil plejádu zajímavých a krásných tvarů, struktur a textur i na ledech řek, rybníků a údolních nádrží. Součástí některých textů jsou také zcela původní pozorování vzniku ledových jevů, které nejspíše udiví i hydrology, fyziky a chemiky.